Aktual.: 11.10.2024 17:00
Praha – Výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomíná slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, po ní následuje vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. Meč se vrátil do Česka po téměř 400 letech, řekla novinářům Hana Tonzarová z Církve československé husitské. Meč si bude možné prohlédnout na výstavě do nedělního večera. Program slavnosti nabídne i premiéru nového filmu Žižka a Komenský o tom, jak by vypadalo setkání dvou historických postav, nebo přednášky historiků.
„Víme, že v roce 1648 byl odvezen švédskými vojsky, které měly seznam věcí, které mají z rudolfovských sbírek vzít. Byl skutečně součástí rudolfovských sbírek, kde byly různé historické kuriozity, a v těchto sbírkách byl evidován jako Žižkův meč,“ řekla Tonzarová. Podle ní meč nebyl podroben žádným analýzám.
Podle švédského kurátora Jonase Häggbloma tvoří meč dvě části, starší čepel a mladší rukojeť. Čepel by mohla být z 16. století, řekl dnes novinářům. Podle něj se jedná o starý hodnotný meč, který vypráví příběh o tom, jak důležité mohlo být mít relikt Jana Žižky. Podle profesora Petra Čorneje, autora Žižkova životopisu, pravděpodobně jde jen o kuriozitu z rudolfinských sbírek, uvedl server iDNES.cz. „Nikdy asi neměl se skutečným Žižkou co do činění,“ řekl serveru historik.
Slavnost zahájila bohoslužba, v premiéře zazněla kantáta Jaroslava Krčka věnovaná Žižkovu výročí. Během bohoslužby mohli lidé vidět čáslavskou kalvu, tedy horní část lebky připisované Janu Žižkovi. Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily Žižkovi. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu takzvané Žižkovy kalvy
Výstavu, která bude lidem přístupná v sobotu a neděli, doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich. V programu je v sobotu například interaktivní program pro děti či přednášky historiků Jana Blahoslava Láška a Petra Čorneje. Nedělní program uvede premiéru rekonstrukce originální husitské táborské mše z 15. století, kterou připravila Hana Vlhová-Wörner, spoluautorka kritického vydání Jistebnického kancionálu Z něho rovněž zazní ukázky. Uskuteční se i premiéra krátkého filmu Žižka a Komenský aneb Imaginace pravděpodobnosti. Následovat bude koncert „Smetana 200 – Žižka 600“ pod taktovkou šéfdirigenta Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy v Praze Haiga Utidjiana.
Jan Žižka se narodil v Trocnově na Českobudějovicku kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Žižka zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi.
