Český influencer Jan Michálek se o prázdninách vydal do Číny. Navštívil například oblast Sin-ťiang, kde komunistická vláda soustavně utlačuje muslimskou menšinu Ujgurů a posílá je do převýchovných táborů. Podle sinoložky je možné, že se Michálek s čínskou stranou nakonec nedohodl. I tak jej ale mohou použít ke své propagandě. Nebyl by první, koho Peking využil.
„Je dost možné, že to využijí jako ukázku, jak jsou Češi negativně nastavení vůči Číně,“ říká sinoložka Kamila Hladíková z projektu Sinopsis k nedávné cestě českého influencera do Číny. Jeho výlet placený komunistickou zemí, která masivně porušuje lidská práva, totiž v Česku vzbudil vlnu negativních reakcí.
Michálka sleduje na sociálních sítích téměř milion lidí. O své cestě poprvé veřejně promluvil začátkem listopadu v podcastu. „Letěl jsem do Číny. Měl jsem vše zaplacené a ještě jsem dostal peníze,“ popisoval. Na místě jej pak údajně dva týdny natáčel česky mluvící štáb čínské televize, jak poznává zemi. Podle odborníků se stal nástrojem čínské propagandy.
„Je zajímavé, že tam byl v červenci a zatím toho příliš nevyšlo,“ poznamenává Hladíková. Michálek na svých sociálních sítích zveřejnil z Číny jen několik fotografií. Běžně to podle expertky funguje tak, že si v Číně vybírají influencery, kteří mají velkou sledovanost. Pomohou jim natočit videa a zaplatí jim.
„Influenceři si videa udělají po svém a dají si je na své vlastní kanály, aby to nebylo úplně podezřelé a nevypadalo to jako propaganda. Čína tak využívá publikum, které influenceři mají,“ popisuje. To, že Michálek z cesty zveřejnil jen několik fotografií, přičítá tomu, že se možná s čínskou stranou nakonec nedohodl.
Možná se nedohodli
Dodává, že nevidí důvod, proč by Čína chtěla využít českého influencera pro místní publikum. „Pokud ale něco natočili, určitě se to dá použít. Třeba když budou mluvit o tom, jak cizinci cestují do Číny. Využít to můžou, ale řekla bych, že hlavní účel neproběhl. A možná teď už ani neproběhne,“ říká.
Aktuálně.cz oslovilo s žádostí o komentář Michálka i čínskou ambasádu v Česku, která se podle odbornice mohla na zařizování cesty podílet. Do vydání článku ale neodpověděli.
K cestě se později Michálek vyjádřil na videu. Oslovila jej prý marketingová agentura s prosbou o zviditelnění čínského influencera. Tvrdí, že ho ujistili, že materiál nebude spojován s politikou. V Číně pak mimo jiné zamířil do oblasti Sin-ťiang. Zde se nachází převýchovné tábory, v nichž režim zadržuje i mučí Ujgury.
Odborníci na Čínu i exilový Ujgurský tribunál zacházení s muslimskou ujgurskou menšinou přirovnávají ke genocidě. Například kvůli tomu, že vláda v regionu sterilizovala ujgurské ženy a omezovala tak porodnost.
Michálek tam natáčel například s česky mluvícím čínským influencerem, který vystupuje pod jménem „Kluk z Pekingu“. Ve skutečnosti ale jde o propagandistu a redaktora čínské státní televize. V minulosti s ním točili videa i další čeští influenceři. To, že materiály z cesty dosud nebyly publikovány, si Michálek vysvětluje tím, že byl k zemi během svého pobytu kritický.
Ujguři či Tibeťané vyvrací „lži“ západních médií
Čína svůj vliv v zahraničí s pomocí cizinců šíří dlouhodobě. „Oficiální pozvání k návštěvě Čína tradičně využívá k vytváření kontaktní sítě osob, které se jí cítí být zavázány a v budoucnu mohou být nakloněny podpoře čínských zájmů v Česku,“ píše například v loňské výroční zprávě Bezpečnostní informační služba. Pozvání podle ní cílí na bývalé i stávající politiky, zástupce státní správy, významné akademiky či podnikatele. Tyto návštěvy pak může komunistický režim použít k propagandistickým účelům.
Právě to se podle sinoložky Hladíkové děje například v Tibetu či Sin-ťiangu. „Nejdříve se objevila videa domácích influencerů – Tibeťanů a Ujgurů. Dělali video o tom, jak se jim tam dobře žije a jak jsou západní narativy lži,“ popisuje.
Videa vyznívala, že Ujguři či Tibeťané mluví sami za sebe a vyvrací „lži“ západních médií. „Pak do toho zapojili ve spolupráci s čínskými médii i lidi žijící na Západě, většinou podnikatele či lidi spojené s byznysem,“ dodává. Po pandemii koronaviru Čína začala využívat i influencery.
Expertka jako příklad uvádí australský pár, který v minulosti navštívil Tibet i Sin-ťiang. Zájezd jim údajně platila cestovní agentura. „Je zajímavé, že pod videi se pak vyrojily tisíce pročínských komentářů. Vydají například video z Tibetu, které není nijak politické, ale pod ním se okamžitě vyrojí tisíce komentářů, které prohlašují, jak se v Tibetu mají dobře a jak západní média lžou.“
Navenek tak zájezd vypadal jako komerční nabídka, ale nakonec s ním pracovala čínská propaganda. „Není to tak, že by někdo nahoře rozhodl, že se něco udělá a mělo to jasný cíl. Je to živelnější. I cizinec, který by se sám chtěl zapojit, se s někým z Číny dokáže domluvit,“ vysvětluje sinoložka.
Čína ale umí využít i negativní reakce. Jde například o případ slovenské influencerky Pop Matty. „Umí čínsky a ukazuje, jak je Evropa zaostalá a špinavá oproti Číně, která je krásná a dokonalá. To je obsah, který může zaujmout Číňany, protože je to čínsky a také protože je pro ně exotická běloška,“ říká Hladíková.
Její videa na Slovensku následně vzbudila pobouření. „V Číně pak publikovali články o tom, jak je perzekuovaná a pronásledovaná. Div, že ji nechtějí zabít, protože dělá tato videa. A jak ji celá společnost odsuzuje a ona pomalu nemůže vyjít na ulici, aniž by se nebála, že jí někdo dá pěstí,“ popisuje Hladíková, jak čínská propaganda funguje.
Video: Sinoložka varuje: Čína má jednu obrovskou výhodu. Západ se jí v tom nemůže rovnat (1. 8. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Olga Lomová | Video: Tým Spotlight
