Meteorické roje bez svitu Měsíce
I v roce 2026 se můžeme těšit na hlavní meteorické roje. Hned v lednu meteorickou podívanou odstartují Kvadrantidy, jeden z nejaktivnějších rojů roku. Oči k obloze zvedněte hlavně okolo 4. ledna, za hodinu by mělo spadnout šedesát až osmdesát meteorů.
V dubnu pak uvidíme Lyridy, jejichž maximum připadá na 22. dubna. Ačkoli nemají příliš vysokou aktivitu – obvykle jen okolo osmnácti meteorů za hodinu, představují zajímavý úkaz, který je viditelný po celé obloze.
Ze 13. na 14. srpna pak budou vrcholit slavné Perseidy. Slzy svatého Vavřince, jak se jim přezdívá, představují ideální úkaz pro romantické letní sledování. Roj by navíc neměl rušit svit Měsíce.
V prosinci pak tradiční plejádu „padajících hvězd“ zakončí Geminidy, které patří mezi nejaktivnější. Při vhodných podmínkách slibují až 80 meteorů za hodinu. Úkaz je nejlepší pozorovat ve druhé polovině noci.
Noční oblaka, skřítci a veleočekávaná zatmění
Začátek léta slibuje jeden z nejpodivuhodnějších úkazů atmosféry. Vysoko nad obzorem zazáří noční svítící oblaka, jemné stříbřité vlnky by měly být nejlépe vidět krátce po západu Slunce.
V létě se podle Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě můžete také vydat na lov tzv. červených skřítků – krátkých elektrických výbojů vystřelujících vzhůru nad masivními bouřkovými mraky. Bude to ale chtít vybavit se pořádnou dávkou trpělivosti, celý úkaz trvá jen zlomek sekundy.
Co si zapsat červeně do kalendáře
|
Datum |
Úkaz |
Proč stojí za pozornost |
|
4. ledna |
Kvadrantidy |
První sprcha meteorů, až 80 „padajících hvězd“ za hodinu. |
|
12. srpna |
Zatmění Slunce |
90% temnota v Česku, největší úkaz od roku 1999. |
|
13.–14. srpna |
Perseidy |
Klasická srpnová romance, tentokrát bez rušivého svitu Měsíce. |
|
26. srpna |
Zatmění Měsíce |
Brzy ráno uvidíme Měsíc téměř celý „zakousnutý“ stínem Země. |
|
24. prosince |
Vánoční superúplněk |
Štědrý večer pod lampou, která bude blíž než kdy jindy. |
Ta nejočekávanější událost příštího roku připadá na podvečer 12. srpna – zatmění Slunce. Pro střední Evropu půjde o jeden z nejsilnějších slunečních úkazů tohoto století. U nás se můžeme těšit na mimořádně hluboké částečné zatmění, největší od velkého evropského zatmění 1999. Slunce bude zakryto až z 90 procent, a to jen pár desítek minut před jeho západem.
Obloha tak ztmavne do podivně soumračného odstínu. Pokud byste toužili po úplném zatmění, musíte se vydat třeba na severozápad Španělska, kudy bude procházet tzv. pás totality. Po dlouhých 27 letech tak půjde o první pozorovatelné úplné zatmění z Evropy.
Jen o 16 dní později, 26. srpna, se do stínu Země ponoří náš souputník. Čeká nás tak velmi výrazné částečné zatmění Měsíce, kterému do úplnosti bude chybět jen sedm procent. Začátek budeme moci pozorovat za rozbřesku, nastane ve 4:33 ráno, úkaz pak skončí v 6:17 minut. Měsíc bude při úkazu nízko nad obzorem.
Polární záře a velký vánoční Měsíc
Slunce bude po maximu svého jedenáctiletého cyklu, takže pravděpodobnost výskytu polárních září zůstává i v následujících dvanácti měsících zvýšená. Dechberoucí barevná podívaná tak může opět dorazit i do našich nízkých zeměpisných šířek, vyhlížejte ji hlavně na jaře a na podzim.
Přesně předpovědět, ve který den se objeví, nejde. Experti dovedou na výskyt záře upozornit zpravidla jen hodiny před jejím vznikem. Vyplatí se ale sledovat aktivitu geomagnetické bouře, tzv. Kp index. Čím vyšší má hodnotu, tím vyšší šance je na viditelnost záře.
Rok 2026 skončí opravdu stylově. Přesně na Štědrý den vyjde vánoční superměsíc – největší úplněk roku, který se na obloze objeví v mimořádně příhodnou dobu. Úhlově největší úplněk je výraznější, jasnější a vizuálně působí mnohem blíž, než bývá obvyklé. Podle tradic severoamerických domorodých obyvatel se mu také někdy říká Studený Měsíc.
Zdroj: Fyzikální ústav v Opavě
