„Co se děje v pobaltských státech, je nacismus,“ nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny – a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Pětasemdesátiletá Ljudmila Anatoljevna Mežinšová a její 84letý manžel Petr Janovič jsou básníci, členové ruského a lotyšského svazu spisovatelů. Ljudmila se narodila v lotyšském hlavním městě Rize a po pádu Sovětského svazu hned v 90. letech bez problémů složila jazykovou zkoušku z lotyštiny, aby získala povolení k pobytu.
Když ale prostřední pobaltská země po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 postupně zpřísnila zákony, které lidem s ruským občanstvím zavedly povinnost složit jazykovou zkoušku na úrovni A2, odmítla se k ní přihlásit. Stejně jako vyplnit „bezpečnostní“ dotazník. Ten obsahuje otázky týkající se ruské politiky a loajality ke svému státu, včetně názoru na válku a podobně.
„Proč bych měla někam chodit s bolavýma nohama a ještě k tomu vyplňovat formulář s tím, že schvaluju demolice sovětských památek?“ řekla reportérovi Komsomolské pravdy, který ji přišel navštívit do Pskovské oblasti, s odkazem na odstraňování některých sovětských symbolů. Tam údajně s manželem přišli s jedinou taškou na kolečkách s oblečením a léky.
Rusko a křesťanství vás vyléčí ze závislosti na hazardu
Právě v Pskovské oblasti žijí i další lidé, kteří z Lotyšska odešli – ať už nedobrovolně jako básnířka Mežinšová, nebo dobrovolně jako Jazeps Just, který si tam ve městě Pskovsk na Puškinově ulici otevřel pekárnu.
„Trpěl jsem závislostí na hazardních hrách a prohrával jsem všechny rodinné peníze na výherních automatech,“ přiznává Just pro list Komsomolskaja pravda. „Ale díky své křesťanské víře jsem tuto závislost začal překonávat,“ popisuje s tím, že se rozhodl přestěhovat do Ruska a získat povolení k pobytu, protože neřesti jsou tam podle něj méně podporovány než v Lotyšsku.
Těch, kteří odešli z „nepřátelských zemí“ a rozhodli se hledat štěstí v Rusku, je v Psovské oblasti kolem jednoho a půl tisíce. Zhruba třetina z nich jsou Lotyši.
Chceš trvalý pobyt? Nauč se místní jazyk
„Ruskojazyčná komunita v Lotyšsku byla stále více vnímána jako hrozba pro národní bezpečnost,“ popisuje lotyšský sociolog Martinš Kaprans události roku 2022. „Bylo nutné omezit všechny prokremelské aktivisty, kteří v lotyšském veřejném prostoru provokovali myšlenkami etnických čistek nebo ospravedlňováním ruské invaze jako nutné a spravedlivé války,“ argumentuje výzkumník z rižské Lotyšské univerzity.
Země, která před necelými 35 lety získala nezávislost na Sovětském svazu, tak postupně nastavila jasná pravidla: každý ruský občan, který chce na území trvalý pobyt, se musí naučit místní jazyk.
„Po znovuzískání nezávislosti žije v Lotyšsku stále značná skupina lidí, kteří nejsou schopni mluvit ani na té nejzákladnější úrovni. V průběhu let ale nebyla politická vůle nebo peníze s tím něco dělat, politika vlád kolísala mezi liberálnějšími a nacionalističtějšími programy,“ říká Kaprans s tím, že potřeba změny přišla až právě kvůli válce na Ukrajině.
„Už rok a půl jsem nedostal důchod,“ říká Grigorij Eremenko, který žil v Lotyšsku | Video: XTStirlica89368
Deportace hrozí jen minimu lidí
Ruská média tak v posledních týdnech plní děsivé příběhy o tom, jak lotyšské úřady deportují neúspěšné žadatele. A ruští představitelé včetně mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové se předhánějí v tom, kdo údajný „nacismus“, „fašismus“ či „neonacismus“ více zkritizuje a nabídne nově příchozím ubytování zdarma a různé další benefity. Ve skutečnosti ale jde o velmi nízký počet lidí.
„Mluvíme o absolutní menšině lidí, kteří nejsou schopni mluvit lotyšsky. Když se sociologové ptali etnických Rusů v Lotyšsku v devadesátých letech, jak hodnotí svou schopnost komunikovat v lotyštině, odpovědělo 25 procent z nich, že dobře. Teď je to 85 procent,“ říká Kaprans.
Mluvčí Úřadu pro občanství a migrační záležitosti Madara Puķe řekla před dvěma týdny televizi TV3, že problém s jazykovou vybaveností se týká asi 30 tisíc lidí. Zhruba 2600 z nich už Lotyšsko dobrovolně opustilo, naprostá většina ale zkoušky splnila.
Zbylo tak 841 lidí, kteří měli čas podat žádost o povolení k pobytu dodatečně a splnit zkoušku. Z nich podle údajů, které zmíněný úřad poskytl Aktuálně.cz, tak učinilo 341.
„V nadcházejících měsících úřad ověří informace o 500 osobách, které nesplnily požadavky novelizovaného zákona o přistěhovalectví a nepředložily požadované dokumenty. Tyto informace budou předány Státní pohraniční stráži. Pokud osoby zemi neopustily, bude jim vydán příkaz k opuštění země,“ napsal Úřad pro občanství a migrační záležitosti ve vyjádření.
