Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Vojenské výdaje se vloni zvýšily již desátý rok za sebou. Obzvlášť rychle podle zprávy rostly v Evropě a na Blízkém východě. „Více než stovka zemí po celém světě zvýšila v roce 2024 vojenské výdaje. Protože vlády čím dál více upřednostňují vojenskou bezpečnost na úkor jiných rozpočtových oblastí, mohou mít ekonomické a sociální kompromisy v příštích letech značné společenské dopady,“ píše se ve zprávě.

Pětici zemí s největšími vojenskými údaji byly loni Spojené státy, Čína, Rusko, Německo a Indie.

Česko loni ve vojenských výdajích poskočilo v meziročním srovnání podle ústavu ze 44. na 38. místo. Podle SIPRI šlo o zvýšení o 32 procent. K dalším velkým evropským „skokanům“ loni z první čtyřicítky patřilo také 19. Nizozemsko (o 35 procent), třinácté Polsko (o 31 procent), Švédsko na 26. místě (o 34 procent) či Rumunsko na 31. místě (o 43 procent).

V Rusku vojenské výdaje podle odhadů SIPRI v loňském roce vzrostly o 38 procent na 149 miliard dolarů (přes tři biliony korun). Jejich podíl na hrubém domácím produktu (HDP) země tak činil 7,1 procenta. Ukrajina vloni zvýšila vojenské výdaje o 2,9 procenta na 64,7 miliardy dolarů (necelých 1,5 bilionu korun), jejich podíl na ukrajinském HDP tak činil 34 procent.

Vojenské výdaje v Evropě včetně Ruska a Ukrajiny se loni podle SIPRI zvýšily o sedmnáct procent na 693 miliard dolarů (přes patnáct bilionů korun). K růstu kromě ruské plnohodnotné války na Ukrajině přispěly rovněž obavy ohledně plnění závazků Spojených států vůči NATO, napsala agentura Reuters.

Vojenské výdaje Izraele se vloni zvýšily o 65 procent na 46,5 miliardy dolarů (přes jeden bilion korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst od takzvané šestidenní války v roce 1967, a to kvůli pokračující válce v Pásmu Gazy a konfliktu s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, píše SIPRI.

Podíl.