Komerční prezentace Aktual.: 3.02.2025 15:37
Brusel – Nový cíl výdajů na obranu zemí Severoatlantické aliance bude podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho podstatně vyšší, než jsou nynější dvě procenta HDP. Rutte to uvedl při příchodu na neformální summit EU v bruselském paláci Egmont. Unijní lídři už od dopoledne debatují o posílení evropské obrany i vztazích mezi EU a Spojenými státy.
„Musíme navýšit výdaje na obranu a posílit výrobu v obranném průmyslu,“ řekl Rutte novinářům. „Jaký bude náš cíl, pokud jde o výdaje na obranu, určíme později, nyní vyhodnocujeme, kde jsme a kde bychom měli být. Půjde o podstatně vyšší číslo než dvě procenta, to vás ujišťuji,“ dodal generální tajemník NATO před pracovním obědem s unijními prezidenty a premiéry.
Nový americký prezident Donald Trump mimo jiné požaduje, aby spojenci v NATO vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Většina zemí NATO ale zatím dává jen kolem dvou procent, Česko tento cíl splnilo v loňském roce. I generální tajemník aliance ale už dříve vyzval ke zvýšení objemu peněz, rozhodne se o tom nejspíš na letošním summitu NATO, který se koná na konci června v Haagu. Spekuluje se o číslu 2,5 až tři procenta.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní. „Budu se zasazovat proti uvalení omezení na nákup zbraní. Bezpečnost je naší prioritou. Vztahy s USA, Kanadou a Norskem, pokud jde o obranu, musí zůstat v popředí,“ uvedl polský premiér Donald Tusk, jehož země nyní Evropské unii předsedá.
Unijní lídři dnes diskutují zejména o tom, jak posílit evropské obranné schopnosti, jak obranu financovat a jak posílit již existující partnerství. Zvlášť diskuze o financování se podle diplomatů očekávala velmi tvrdá. Mnoho evropských zemí má totiž ve svých veřejných financích jen velmi malý prostor pro navyšování výdajů. Některé státy, například pobaltské země a Francie, obhajují společné půjčky EU na obranu. Německo a Nizozemsko jsou ale proti.
Evropské státy v posledních letech, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, zvýšily výdaje na obranu. Podle agentury Reuters vydaly země EU loni na obranu v průměru 1,9 procenta HDP, což bylo asi 326 miliard eur (8,2 miliardy Kč). Podle odhadů EU jde o nárůst 30 procent oproti roku 2021.
