Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Nynější česká vláda se soustředí na to, aby členství v NATO nefungovalo jako výmluva pro pasivitu a lehkovážnost, ale chápe ho jako odpovědné partnerství, uvedl Fiala. „Být součástí Aliance nám poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky, ale také jedinečnou možnost koordinovat naše kroky se spojenci, a znásobit tak dopad našich vlastních aktivit a iniciativ.“
Česko musí mít aktivní, promyšlenou, sebevědomou a čitelnou bezpečnostní politiku, protože jen taková politika dokáže odradit agresory, řekl Fiala. Za důležité úspěchy v obranné politice označil uzákonění závazku dávat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany, uzavření obranné dohody s USA, přeorientování české energetiky směrem k nezávislosti na ruských zdrojích či vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny.
Zahájení konference Naše bezpečnost není samozřejmost (zdroj: ČT24)
Lipavský: Ukrajina není jediným a posledním Putinovým cílem
Lipavský uvedl, že v Evropě zuří největší válka za poslední desetiletí. Spojenci ale mají podle něj prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec, řekl ministr. „Volba je jasná – buď budeme pasivně sledovat, jak se svět stává nebezpečným, nebo můžeme jednat, abychom naši svobodu a demokracii uhájili.“ Česká diplomacie bude podle něj stát v první linii pomoci Ukrajině.
Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války.
„Zůstává odhodlaná a sebevědomá. S obrovským nasazením zadržuje mnohem lépe vyzbrojeného protivníka a v minulosti dokázala osvobodit téměř polovinu území, které Rusko obsadilo po začátku agrese v roce 2022. Dokázala změnit poměr sil v Černém moři. Věřím, že letošní rok bude rokem lepších a dobrých zpráv, věřím, že se podaří udržovat jednotu Západu v podpoře Ukrajiny, protože Ukrajina se sama bránit nedokáže,“ uvedl Lipavský a upozornil, že Ukrajina není jediným a posledním cílem ruského vůdce Vladimira Putina.
Česko může být podle Lipavského hrdé na své členství v NATO a na svou roli v podpoře demokracie, svobody a bezpečnosti ve světě. Mělo by podle něj mít na paměti vlastní lekce historie a pracovat nadále na udržení stability a bezpečnosti v regionu i celosvětově.
Černochová: Ukrajina nám získává čas vlastní krví
Ruskem napadené Ukrajině je podle Černochové třeba dodávat veškerou možnou podporu, aby ve svém spravedlivém boji obstála. „Aby uhájila svou i naši svobodu, suverenitu a své území,“ řekla Černochová. „Sami ze své historie víme, jaká je okupace nepřátelskou velmocí. Považuji proto za naši morální povinnost bránit tomu, aby touto zkušeností museli procházet i jiní.“
Podle ní je potřeba dodávat Ukrajině zbraně a munici a pokračovat i ve výcviku vojáků. „I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem. A to v této době tím, který podstupuje úplně ten nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, kterou je (ruský vůdce Vladimir) Putin připraven uplatňovat kdekoliv,“ zdůraznila.
Ruská válka proti Ukrajině je podle ní posledním varováním, aby Česko nepodceňovalo svou obranu, staralo se o ni a nezanedbávalo ji. „Ukrajina nám získává čas vlastní krví na to, abychom dali svou obranyschopnost co nejrychleji do pořádku a nespoléhali se jen na ostatní, jak jsme si navykli právě po vstupu do Aliance,“ řekla Černochová.
Příklad Ukrajiny také ukazuje, že je životní nutností mít kromě profesionální armády také dostatečné výrobní kapacity, dodala ministryně. Kapacity českého obranného průmyslu přitom podle ní nejsou takové, jaké by bylo potřeba mít.
Konference potrvá na Hradě do odpoledne, kdy na ní vystoupí bývalý americký prezident Bill Clinton či český prezident Petr Pavel. Česká republika se v roce 1999 stala členem NATO společně s Polskem a Maďarskem. Výročí připomněl také průlet stíhaček nad Prahou.
