Komerční prezentace Aktual.: 10.09.2025 12:13
Praha – Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent. Z dat vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Data za Česko dnes novinářům představili zástupci ministerstva školství (MŠMT). Zpráva zahrnuje data za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
Asi sedm procent lidí ve věku 25 až 64 let v ČR má bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, 19 procent má magisterské vzdělání, doktorské vzdělání má asi jedno procento, uvedl Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky a analýz MŠMT. V posledních deseti až 15 letech podle něj na VŠ nastupuje asi 55 procent populačního ročníku. V polovině 90. let se podle něj jednalo o méně než 20 procent. I proto bude dlouho trvat, než Česko dožene průměr západních zemí, uvedl.
Vládní výdaje na vzdělávání v roce 2022 byly 3,6 pct HDP, průměr OECD byl 4 pct
Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy činily v Česku v roce 2022 podle zprávy OECD 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byl čtyři procenta. Se započítáním soukromých výdajů dávala ČR na vzdělávání od základních po vysoké školy 4,2 procenta HDP, průměr OECD byl 4,7 procenta. Vyplývá to z aktuální zprávy OECD, její data dnes novinářům představili zástupci ministerstva školství. Zpráva zahrnuje údaje za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
Přepočítané roční výdaje na žáka či studenta jsou v Česku ve všech stupních vzdělávání pod průměrem v rámci zemí OECD. Například roční výdaje na žáka na prvním stupni činí podle zprávy 8637 dolarů (asi 179.800 korun), průměr zemí OECD je 12.730 dolarů.
