Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
Ministři budou jednat s odbory o platech ve veřejné sféře v pondělí navečer po zasedání tripartity. Schillerová připomíná, že se budou držet rozpočtu, který připravila minulá vláda Petra Fialy (ODS) i v něm navržené částky. „Odpovídá to zhruba nárůstu pěti procent. A kdybychom to měli nominálně poskytnout každému stejně, což možná by v tuto chvíli dávalo smysl, odpovídalo by to částce zhruba 2200,“ řekla.
Platy zůstávají v této oblasti od prvního ledna zmrazené – na rozdíl třeba od učitelů, kterým už minulá vláda od ledna přidala do tarifních platů sedm procent. Zpětné zvýšení platů velké části státních zaměstnanců od 1. ledna bude důležitou součástí návrhu státního rozpočtu na letošní rok, který současná vláda plánuje projednat 26. ledna.
Pro všechny 2200 korun?
Ministryně financí slibuje, že v rozpočtu pro letošní rok, který nyní sestavuje, hodlá na platy státních zaměstnanců přidat téměř 21 miliard. Tedy stejnou částku, kterou předběžně vyčlenila minulá vláda. Platy by tak vzrostly právě o zmíněných 2200 korun.
Na tripartitě si chce vyslechnout názory partnerů a pak se o tom bavit na vládě. „Možná by v tuto chvíli dávala smysl ta nominální částka,“ uvedla.
Na jednání se chystají i další ministři, pod které zaměstnanci se zmrazenými platy spadají. „Jsou tam některé pozice, které jsou vlastně pod tím minimem. Nebudu vám říkat procentní částku, ale myslím si, že bychom to měli narovnat tak, aby to odměňování bylo důstojné,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (nestr. za ANO). Ministr kultury Oto Klempíř (nestr. za Motoristy) by se pak rád zasadil o zvýšení platů v kulturní sféře. „A udělám pro to maximum.“
Největší odborová centrála požaduje před pondělním jednáním se členy vlády růst tarifních platů velké části státních zaměstnanců o devět procent. Argumentuje hlavně propadem jejich reálných příjmů v posledních čtyřech letech, od začátku roku 2022 podle ní klesla kupní síla nepadagogů či úředníků víc než o desetinu. „Jsou to vlastně ti nejhůře odměňovaní zaměstnanci, ale stejně tak důležití, jako všichni ostatní a těm dlouhodobě není přidáváno. Je nutné to opravdu napravit, jestliže my jako občané chceme funkční veřejnou správu,“ vyjádřil se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministři se chtějí s odbory dohodnout do konce měsíce. Tak, aby mohli školní kuchařky či pracovníci v kultuře dostat vyšší platy už v únoru, tedy ve výplatě za leden.
Jak to vidí bývalá koalice?
Vyjednávání budou už zpovzdálí sledovat bývalí členové vládní koalice, nyní v opozici. „My jsme se právě snažili, aby to nebylo určeno procentně u těch nižších příjmů, ale aby to byla konkrétní suma jako nějaký kompromis, který by znamenal posílení opravdu těch lidí s nejnižšími příjmy,“ řekl bývalý ministr dopravy, poslanec Martin Kupka (ODS).
„Ekonomice se začíná dařit, rostou nám reálné mzdy, takže věřím, že ani tato vláda nebude zapomínat na ty nejhůře placené zaměstnance státu,“ řekla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Jednat se bude i ve zdravotnictví
Platy se mění i ve zdravotnictví. Například pražská Všeobecná fakultní nemocnice přidává 2200 korun. Plošně, všem, tedy zhruba šesti tisícům zaměstnanců.
Centrální zdravotnické odbory chtějí tuto částku fixně pro profese s tabulkovým platem pod 22 tisíc. Třeba pro sanitáře, ošetřovatelky, asistenty, pro praktické sestry. „A pro ty, kteří mají vyšší základní tarify, tak tam bychom uvítali procentuální navýšení,“ řekla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Celkem si představuje o devět procent, což by se týkalo zejména lékařů a sester.
Tam ale ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) prostor nevidí. „Měli bychom se bavit o cíleném navýšení pro profese, které jsou skutečně ohodnoceny v systému hůře. Musíme o tom jednat a propočítat, kolika by se to týkalo lidí, aby to bylo snesitelné i pro poskytovatele,“ uvedl.
Ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel k tomu uvedl, že úhradová vyhláška na rok 2026 jim neposkytuje zdroje na navýšení mezd v takové míře, „jakou bychom si my i odboráři představovali, poskytuje nám zhruba navýšení na jedno procento tarifních mezd pro všechny zaměstnance.“
