Uskupení Volt Česko se začátkem příštího týdne obrátí na krajské soudy s žádostí o zrušení kandidátek SPD a Stačilo! do sněmovních voleb, pokud úřady tyto kandidátní listiny v pátek zaregistrují. Spolupředseda strany Volt Česko Adam Hanka řekl, že nepřiznané koalice obcházejí volební práh, což ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.
Za hnutí SPD letos kandidují i zástupci Trikolóry, Svobodných a hnutí PRO. Za hnutí Stačilo! se o návrat do Sněmovny pokoušejí komunisté a sociální demokraté. Díky tomu, že kandidují pod hlavičkou jednoho uskupení, jim pro vstup do dolní komory stačí základní pětiprocentní zisk, nikoli zvýšený, který musejí splnit přiznané koalice. Podle Hanky ale Stačilo! a SPD postupují ve volbách jako koalice, což se projevuje v jejich prezentaci i umístění jejich lídrů na jednotlivých volebních listinách.
„Věřím, že žaloba ukáže, že obcházení zákona se v Česku nevyplácí, je to flagrantní obcházení volebního zákona,“ konstatoval. Žaloby podá Volt ČR v různých krajích samostatně. Celkem má připraveno 28 žalob. Na rozhodnutí budou mít soudy podle něj 15 dní. Podle argumentace soudů se Volt dál rozhodne, zda se obrátí k Ústavnímu soudu.
V případě Pirátů, kteří na své kandidátky přizvali členy Zelených, Volt žaloby nechystá. „V každém kraji postupovali zvlášť, exponovaní zástupci Zelených nemají takovou váhu na kandidátkách,“ zdůvodnil Hanka rozdíl. Úmysl napadnout pirátské kandidátky oznámila dříve Přísaha.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib podotkl, že téma zvedají strany, které samy mají na kandidátkách členy jiných stran. „Tak nevím, na kolik je možné to brát vážně, nebo jestli to není jenom nějaký trolling,“ řekl dnes na dotaz ČTK na happeningu strany na pražském Chodově.
Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že se jako právník věnuje 15 let právu politických stran. „Neexistuje žádný zákon, který by bránil nestraníkům nebo členům politických stran kandidovat za určitou politickou stranu. Je to tak posledních asi 20 let,“ řekl. Podle Hřiba by při odevzdávání kandidátek nedávalo smysl požadovat uvést členství ve straně. „Kdyby všichni museli být z jedné partaje, tak by tato kolonka nedávala smysl,“ uvedl.
Takzvané nepřiznané koalice nejsou podle odborníků, které už dříve oslovila agentura ČTK, v rozporu se zákonem, ale má to i nevýhody. S možností, že jsou na kandidátní listině zástupci různých stran či nestraníci, počítal i první volební zákon po revoluci přijatý na jaře 1990. „Předvolební koalice najdeme v české politice na celostátní úrovni hned po roce 1990, 1992. Jedním z prvních příkladů byla spolupráce ODS a KDS, později známá Čtyřkoalice, potom jen Koalice, spolupráce TOP 09 a STAN v roce 2010 a 2013, případně nerealizovaná spolupráce KDU-ČSL a STAN v roce 2017. Pokaždé je to však jiná podoba, kterou upravuje zákon různě,“ řekl brněnský politolog Michal Pink.
O obcházení volebního zákona nejde ani podle ústavního právníka Ladislava Vyhnánka. Varianta podle něj dává smysl tam, kde je mezi stranami velký nepoměr z hlediska voličské podpory.
Jedinou oficiální koalicí letos zůstalo seskupení Spolu vládních stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, které pro setrvání ve Sněmovně bude muset získat alespoň 11 procent hlasů. O tom, která z kandidujících uskupení připustí k letošním sněmovním volbám, budou dnes informovat krajské řady a pražský magistrát. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
