Zprávy ČT24: Výsledky parlamentních voleb v Gruzii (zdroj: ČT24)
Gruzínská vládnoucí strana Gruzínský sen miliardáře Bidzina Ivanišviliho se prohlásila za vítěze sobotních parlamentních voleb poté, co jí předběžné výsledky přisoudily jasné vítězství, píše v neděli ráno zpravodajský web BBC, který zároveň připomíná, že Gruzínský sen je „stále více autoritářský“ a že aktuální hlasování by mělo určit i budoucí směřování země.
Předběžné výsledky zveřejněné v neděli ráno ústřední volební komisí po sečtení více než 99 procent volebních okrsků ukazují, že Gruzínský sen získal 54 procent hlasů, píše britská BBC, která zároveň upozorňuje, že výsledky se velmi liší od takzvaných exit pollů, které proběhly v sobotu. Opoziční uskupení podle volební komise měla podstatně nižší volební zisky, které nepřekročily deset procent.
Lídři opozice přitom už v sobotu večer odmítli výsledky hlasování uznat a nešetřili ostrými slovy. Lídr opoziční Koalice za změnu Nika Gvaramia je například označil za ústavní puč, uvedla agentura TASS. „Neuznáváme zfalšované výsledky ukradených voleb,“ citovala lídryni opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM) Tinu Bokučavovou agentura AFP.
Za vítěze se přitom už krátce po uzavření volebních místností označil jak Gruzínský sen, tak opozice. Odhady výsledků zveřejněné různými televizními stanicemi krátce po skončení hlasování přitom byly výrazně rozdílné. Zakladatel Gruzínského snu Ivanišvili ještě před zveřejněním částečných výsledků prohlásil své uskupení za vítěze hlasování. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová naopak na sociální síti X psala o výhře „evropské Gruzie“.
Agentura Reuters informuje, že gruzínské uskupení volebních pozorovatelů Hlasujeme uvedlo, že věří, že výsledky hlasování „neodrážejí vůli gruzínských občanů“ a avizovalo, že bude požadovat jejich anulování. Hlasujeme rovněž hovoří o řadě zpráv, podle nichž docházelo k zastrašování voličů a kupčení s hlasy.
Tbilisi versus venkov
Reuters dodává, že ač Gruzínský sen v některých částech metropole Tbilisi opozice ve volbách předstihla, na venkově vládnoucí strana v části obvodů získala až 90 procent hlasů.
Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Vztahy Gruzie se Západem však silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská. Opozice i Západ vládnoucí stranu obviňují ze zavádění autoritářské politiky ve stylu současného ruského režimu.
Gruzie je kandidátem na členství v EU, sedmadvacítka ale kvůli krokům vlády z poslední doby přístupový proces pozastavila.
