Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku více než padesát procent všech hlasů, uvedla ústřední volební komise po sečtení více než 99,5 procent hlasů. Již po sečtení 98 procent hlasů agentury APA a DPA napsaly, že PAS obhájila parlamentní většinu a že zisk 49,67 procenta hlasů by měl straně zajistit 54 ze 101 křesel v novém parlamentu.
Zatímco PAS podle aktuálních informací na webu komise získala přízeň 52,68 procent voličů, opoziční proruský Vlastenecký blok komunistických a socialistických stran podle téměř finálních výsledků dostal od voličů 21,26 procenta hlasů. Dříve agentury psaly, že tento blok by mohl mít v novém parlamentu 27 křesel.
Ještě před vyhlášením výsledků vůdce opozice, bývalý proruský prezident Igor Dodon vyhlásil vítězství a svolal na pondělní poledne (11:00 SELČ) demonstraci před sídlo parlamentu.
Hlasování, které bylo vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy, se zúčastnilo asi 52 procent voličů.
Moldavsko s 2,4 miliony obyvatel je kandidátem na členství v EU od roku 2022. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová s většinou proevropských sil chce pokračovat v reformách nezbytných pro vstup do EU.
Do parlamentu by se také měly dostat proruské síly z bloku Alternativa a strany podnikatele Renata Usatiiho.
Obavy z nepokojů
Moldavské úřady podle prezidentky Sanduové očekávají v nadcházejících dnech pokusy proruských sil o vyvolání nepokojů, zejména v hlavním městě Kišiněvě. Vyzvala lidi, aby zůstali klidní navzdory všem provokacím.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
