Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje vyhlídky jednotlivých stran v říjnových sněmovních volbách. Podle něj je přitom skoro jisté, že nás čeká přeskupování sil a výsledek, který může překvapit. „Voliči hnutí ANO si nemyslí, že je Andrej Babiš proruský. A já si myslím, že tomu, že by byl proruský, skutečně nic nenasvědčuje,“ říká.
Do voleb zbývá necelých 40 dnů. Podpora dvou dlouhodobě zformovaných bloků, toho vládního i opozičního, se zdá být vcelku stabilní. Přesto: je realistické čekat, že v těch pěti týdnech nastane nějaký zásadní posun, že se dočkáme dynamiky, která ovlivní volby takovým způsobem, který teď nevidíme?
Nejen že se to může stát, ono se to nejspíš také stane.
„Hlavní otázka nyní spočívá v tom, zda se v těch posledních týdnech začnou hlasy koncentrovat u velkých subjektů,“ říká sociolog Martin Buchtík. | Foto: Lukáš Bíba
Proč si to myslíte?
Dlouhodobě víme, že je tady asi tak 30 procent voličů, kteří se o své volbě rozhodnou až asi týden před volbami. Víme také, že v poslední prezidentské volbě, ale i v minulých sněmovních volbách, ta dynamika opravdu nastala až těsně před volbami, doslova na poslední chvíli.
Vždyť v prezidentských volbách se to ještě několik týdnů před prvním kolem jevilo tak, že podpora Danuše Nerudové a Petra Pavla je vyrovnaná. Pro řadu lidí byli oba dva přijatelní kandidáti. Nakonec se ale hlasy masově přelily k Pavlovi, protože lidé upřednostnili kandidáta, kterého považovali za hlavního vyzyvatele Andreje Babiše. To je jeden argument.
A pak je dobré podívat se na výsledky voleb v zahraničí. Víme přece, že pokud jde o poslední parlamentní volby v Kanadě, tam ta dynamika – kvůli Donaldu Trumpovi – byla těsně před volbami nesmírná. Ještě několik týdnů před volbami se zdálo, že jsou liberálové v podstatě odepsaní, nakonec ale kvůli efektu Trump vyhráli.
Zmínit lze také Portugalsko, Belgii nebo Německo. Tam sice nešlo o vítěze voleb, ale o Die Linke, která se zdála být jeden čas v podstatě odepsaná. Na poslední chvíli ale posílila na úkor uskupení Sahry Wagenknechtové.
A vrátit se musím také k už zmíněným posledním sněmovním volbám u nás. I tehdy okolo 30 procent lidí říkalo, že se rozhodnou na poslední chvíli. A ještě celkem krátce před volbami to vypadalo, že koalice Spolu hnutí ANO neohrozí, že budou silní Piráti se Starosty a nezávislými. Ti se ale nakonec propadli a koalice Spolu volby naopak vyhrála.
Pracujete s velkým souborem dat. A byť je to trochu věštění, lze už teď aspoň v náznaku říct, u kterých stran by se nějaké výrazné posuny mohly odehrát? Jaká je v tomto ohledu vaše intuice?
Tak především: moje intuice je většinou špatná. Ale pokud se podíváme na data, lze z nich vyčíst poměrně velké překryvy uvnitř dlouhodobě zformovaných dvou bloků, tedy u vládního a opozičního.
Vcelku dost lidí je ochotno volit koalici Spolu i STAN. Nebo STAN a Piráty. Naopak těch, kteří deklarují buď volbu Pirátů, nebo koalice Spolu, příliš mnoho není. A podobné je to i na opačné straně politického spektra. Takže se do sněmovny mohou na jedné straně nakonec dostat Motoristé, stát se ale může také to, že Andrej Babiš poskočí na 35 až 36 procent a Motoristé se tam nedostanou.
To vše bude následně zásadní při sestavování vlády. Respektive to ovlivní to, jaké varianty většinových, případně menšinových koalic budou ve hře. Některé cesty se otevřou, jiné naopak uzavřou. A mimochodem, za velké specifikum letošních voleb považuju taktizování malých stran v tom smyslu, že chtějí mít aspoň nějaké zástupce v příští sněmovně.
V čem to specifikum spočívá?
Jak u SPD, tak u hnutí Stačilo! se ukazuje naprosto bezpodmínečná ochota zástupců menších stran přistoupit na to, že na kandidátkách budou mít aspoň několik málo svých zástupců tak, aby nemohlo dojít k nějakému nekontrolovatelnému kroužkování. Což byl velký fenomén minulých voleb, na který doplatili Piráti.
O tom se bude zpětně mluvit. Nikdy tady nic podobného nebylo a je nejisté, zda se to ještě někdy stane. Hlavní otázka ale nyní spočívá v tom, zda se v těch posledních týdnech začnou hlasy koncentrovat u velkých subjektů.
Podle posledních vašich dat se zdá, že podpora SPD klesá. Může to tedy znamenat, že se začíná projevovat masivní kampaň zástupců hnutí ANO? Vždyť Andrej Babiš navštíví každý týden několik desítek obcí. A podobně intenzivně jsou v terénu i Karel Havlíček nebo Alena Schillerová… Jednoduše řečeno: může se stát, že to nakonec Babiš a spol. „urvou“?
Stát se to může. Už jenom proto, že z politického boje fakticky vypadla sociální demokracie, která se dlouhodobě pohybovala mezi dvěma a třemi procenty. Ti lidé z většiny nepůjdou pravděpodobně volit hnutí Stačilo!, to znamená kandidátku, na které jsou někteří sociální demokraté. Pokud se totiž těchto lidí ptáme, jakou další volbu kromě SOCDEM zvažují, výrazně častěji je to hnutí ANO než Stačilo!
Navíc třeba v posledních krajských volbách byla skutečně velká tendence volit velké strany, na což mimo jiné doplatily lokální politické strany a sdružení. V podstatě byly z politické mapy vymazány. A já si myslím, že se tento trend může projevit i ve volbách sněmovních. Ti lidé si mohou říct, že pokud tady jsou dva pevné bloky, tak proč by měli volit některou z menších stran, když to mohou dát té velké, která má šanci vyhrát.
Pojďme tedy k velkým uskupením. V danou chvíli to vypadá, že koalice Spolu vyhraje pouze v Praze. Ve všech ostatních krajích je na tom lépe hnutí ANO. Může v tomto ohledu nastat nějaké překvapení?
Pokud by se to mělo stát, musel by přijít nějaký kolaps Starostů a nezávislých. To za prvé. Ta logika je jednoduchá: pokud posiluje Spolu, oslabuje STAN, případně i Piráti. A platí to i naopak. Součet jejich podpory je okolo 40 procent. A pokud byl ještě nedávno nižší, tak je to tím, že na kandidátkách Pirátů jdou do voleb i Zelení.
Proto jsou současné vládní strany a Piráti v součtu na 40 procentech. Je to velmi stabilní číslo, které neukazují pouze naše šetření, ale všechny relevantní volební modely. A to samé se odehrává i na druhé straně politického spektra. Pokud se tedy ANO nyní pohybuje těsně nad 30 procenty a Spolu okolo 21, tak je jasné, že Spolu nikde jinde než v Praze vyhrát nemůže.
Na druhou stranu: Spolu obdrželo v minulých volbách v Praze 40 procent hlasů. A když jsem mluvil s Karlem Havlíčkem, který v hlavním městě vede kandidátku hnutí ANO, tak mi řekl, že jeho cílem je, aby výsledek Spolu letos na podzim začínal dvojkou… A aby hnutí ANO získalo nějakých 24 nebo 25 procent hlasů.
To je cíl, který vypadá výjimečně realisticky. U jiných politiků vidíme spíše to, že vyhlašují cíle, které nejsou pravděpodobné. My jsme si to i počítali. Pokud by měli být všichni spokojení, součet všech by musel být někde okolo 150 procent. Nebo i víc.
A z opačné strany. Když se podívám na historii výsledků voleb v Moravskoslezském kraji, tak si říkám, že by tam Andrej Babiš mohl získat přes 40 procent…
Určitě. Stejně jako v Praze v minulých volbách skórovala koalice Spolu, může letos skórovat Andrej Babiš v Moravskoslezském kraji. Vždyť hnutí ANO tam získává pravidelně výrazně víc hlasů, než je jejich republikový průměr. Je to jejich nejsilnější kraj.
A teď to bude ještě posílené velmi intenzivní osobní kampaní jejich předsedy, který poctivě celý kraj už od jara objíždí. Pokud mají nyní celkově okolo 32 procent, tak by pro něj 40 procent v Moravskoslezském kraji neměl být problém.
Dlouhou dobu tvořili základ voličů hnutí ANO penzisté. Jak je to v tomto ohledu nyní?
Pořád to jsou penzisté. Mají tam jednoznačně nejvyšší podporu, možná i přes 40 procent. Ale vyrovnává se to v ostatních věkových kategoriích. Třeba v minulých volbách byli vyloženě slabí u mladých voličů. A nyní u nich sice nejsou nějak extra silní, náskok ale postupně dorovnávají – posilují u nich. Mimo jiné je to ale tím, že jdou letos do voleb z opozice, což bývá pro každou stranu snazší výchozí pozice.
Pokud porovnáme aktuální volební modely s výsledky posledních sněmovních voleb, vyjde nám z toho, že jsou na tom všichni kromě koalice Spolu lépe. Hnutí ANO posílilo, SPD posílilo, totéž Piráti v součtu se Starosty… Čemu to připisujete?
Jejich úspěch byl tehdy zčásti dán odporem k vládě Andreje Babiše. Petr Fiala byl nakonec jeho hlavní vyzyvatel. Zatímco deset dnů před volbami měli podporu nějakých 22 procent voličů, nakonec získali přes 27 procent hlasů. Dostali zkrátka víc hlasů, než kolik by odpovídalo jejich dlouhodobé podpoře. A část těch lidí od nich také záhy odešla…
Fialovi a jeho lidem se před čtyřmi lety povedlo momentum, což je přesně cílem každé politické kampaně. Pak je ale samozřejmě obtížné všechny voliče udržet na své straně. Na druhou stranu jejich pokles pod 20 procent nepokládám za příliš pravděpodobný. Mají nějakých 16 procent voličů, kteří deklarují, že jsou odhodláni je určitě volit.
Vychází mi z toho, že čekáme na to, kdo bude hlavním vyzyvatelem Andreje Babiše. Pokud to před čtyřmi lety byl Petr Fiala namísto Ivana Bartoše a pokud to byl v prezidentských volbách Petr Pavel, kdo by to tedy mohl být letos? Vidíte někoho?
No – on ten sentiment vyzvat Andreje Babiše už není tak silný. Letos jde mnohem víc o to, kdo bude vyzyvatelem vlády Petra Fialy. To je hlavní motiv letošních voleb. Z dat víme, že se vždycky volí převážně proti vládě. A ne proti opozici.
A pokud jde o vládní tábor, tak tam se hraje o to, komu se podaří oslovit jejich původní a dneska znechucené voliče. Tedy ty, kteří říkají, že si musí někoho vybrat. Anebo zda převáží jejich neúčast ve volbách, případně zda je osloví Piráti, kteří teď fungují jako opoziční strana. Přetáhnout je ale nakonec může i koalice Spolu, která se nejvíc vymezuje vůči Babišovi, když ho vykresluje jako hrozbu pro naši demokracii.
Není to ale tak, že je tady docela dost voličů hnutí ANO, kteří ho nevolí kvůli tomu, že by měli v lásce Roberta Fica nebo Viktora Orbána, nýbrž prostě proto, že jim současná vláda v jejich praktickém, každodenním životě nic nepřinesla? Pro ně je prostě volba hnutí ANO racionálnější než volit koalici Spolu. Kampaň Spolu, která varuje před našim příklonem na východ, tudíž na tyto lidi vůbec nefunguje a oslovuje pouze část společnosti.
Za prvé: je naprosto racionální cílit v kampani jenom na část populace. Taková TOP 09, pokud by kandidovala samostatně, také nebude cílit na celou populaci. Totéž platí o hnutí Stačilo! To rozhodně necílí na celou populaci.
Za další: voliči hnutí ANO si nemyslí, že je Andrej Babiš proruský. A já si myslím, že tomu, že by byl proruský, skutečně nic nenasvědčuje. On pouze lavíruje tak, aby dokázal oslovit široké spektrum voličů. Pokud jde ale o reálné kroky, tak jsme v minulosti několikrát viděli jeho poměrně jasné a rozhodné kroky, případně kroky jeho establishmentu, proti Rusku. Typicky třeba v kauze Vrbětice. Zmínit lze i Babišovu podporu běloruské opozice. To vůbec není téma, které by mu přihrálo nějaké politické body.
A taky je potřeba říct, že voliči hnutí ANO většinově nespatřují v geopolitice nějaké zásadní téma. Není to pro ně otázka, kterou je potřeba nutně řešit. Ostatně proto Babiš nějaký čas vyjadřoval poměrně velkou nechuť, pokud se ho na to někdo ptal. Později říkal, že třeba válku na Ukrajině vyřeší Donald Trump. A pak byla třetí fáze, kdy se k zahraniční politice začali vyjadřovat Radek Vondráček a Karel Havlíček. Každý z nich říkal úplně něco jiného, zastávali protichůdné pozice, takže pokryli celé politické spektrum…
A pokud jde o koalici Spolu a jejich kampaň: my máme tendenci být se vším rychle hotoví. Všichni všechno hned komentují. Ostatně proto tady má skoro každý dojem, že by mohl trénovat fotbalovou reprezentaci. Ve štábu koalice Spolu ale jistě sedělo víc lidí a věnovali tomu větší úsilí než my dva – a nevymysleli nic převratného.
A je fakt, že aktivizace lidí, kteří nechtějí jít volit a v minulosti volili koalici Spolu, případně některou z vládních stran, je možná a reálná právě tím, že je vyburcují. Protože nevolit znamená jednoznačně posunout Andreje Babiše, třeba s podporou Kateřiny Konečné a Daniela Sterzika, zpátky k moci.
Nakonec ale taky platí, že házet Konečnou, Sterzika, Okamuru a Babiše do jednoho pytle je jednoznačně medvědí služba.
V jakém smyslu?
Rozhodně jde o zcela jiné kategorie politiků. A to i ve vztahu ke směřování země. Navíc voliči Andreje Babiše se podobným závěrům leda tak vysmívají, což je pak upevňuje v tom, že je jejich volba rozumná a správná. A to prostě proto, že jejich oponenti tvrdí nesmysly. Protože Andrej Babiš rozhodně neříká, že chce vystoupit z NATO nebo z EU – nikdy to ani nenaznačoval.
Viděl jsem billboard, na kterém je Andrej Babiš, Karel Havlíček, Alena Schillerová, Robert Plaga a Adam Vojtěch. V pozadí česká vlajka a nad nimi nápis „zkušený tým“. To je ono, že?
Je to tak. Ostatně v jaké jiné straně si lze představit, že by byli schopní dát na jeden billboard ne pět, ale třeba jenom tři politiky, aby to fungovalo, aby to byli tři lidé, výrazní politici, kteří mají vysokou známost mezi voliči?
