Německý zdravotník a bývalý voják Caspar Grosse hledal po odchodu z armády další dobrodružství, přidal se proto k elitní skupině zahraničních vojáků bojujících za Ukrajinu. Místo dobrodružství ale odešel od jednotky s důkazy o popravách válečných zajatců. Mezinárodní dohody to hodnotí jako válečný zločin.

Němec Grosse si pro své umístění na Ukrajině vybral jednotku s názvem Chosen Company, jednu z nejznámějších skupin tvořenou zahraničními dobrovolníky, kterou vedou bývalí američtí důstojníci. Administrativně spadá pod ukrajinskou 59. motorizovanou brigádu, ve skutečnosti je na ní ale nezávislá. 

Jako úderná jednotka přibližně o 60 lidech je často v čele operací, kdy má zajistit území, kde se ještě pohybují ruské jednotky. Podle amerického deníku The New York Times je i za cenu intenzivní palby a velkých ztrát schopna vyčistit ruské pozice. 

Není obvyklé, aby vojáci či dobrovolníci působící na Ukrajině sdíleli informace o tom, co na bojišti zažili, Grosse se ale rozhodl po opuštění jednotky loni na podzim oslovit list The New York Times. Přestože sám uvádí, že odchod byl přátelský, nechtěl mlčet o tom, jak někteří členové jeho jednotky vraždili vojáky, kteří se vzdávali. Jeho výpověď podporují i videa z bojiště, skupinové konverzace jednotky a deník, který si na místě psal.

Jeden z případů se měl udát loni v srpnu, kdy byli s jednotkou na východě Ukrajiny. Po vydařeném útoku na ruské zákopy se jeden z vojáků, kterého považovali za mrtvého, začal plazit k zahraniční jednotce. Když ji slyšel mluvit anglicky, volal mixem ruštiny a angličtiny slova jako „pomoc“ a „vzdávám se“.

Grosse jako medik šel proto pro vybavení, aby vojáka ošetřil, jak mu i ukládají ženevské úmluvy na ochranu civilistů a také osob vyřazených z bojů. Ty přímo říkají, že když někdo jasně řekne, že se vzdává, nesmí mu být ublíženo a musí být bezpečně převezen do zajetí. 

K tomu ale nedošlo. K raněnému Rusovi přistoupil člen jednotky, Řek vystupující pod krycím jménem Zeus, podle nejvýše postaveného boha řecké mytologie, a střelil vzdávajícího se muže do hrudi. Protože ho to nezabilo, jiný mu poradil, ať Rusa střelí do hlavy. Zeus tak učinil. 

Vtipy o soudu v Haagu

Šlo už o druhou událost toho dne, která Grossem otřásla. K první došlo při útoku na zákopy, kterou medik sice neviděl naživo, ale následně ji sledovala celá jednotka společně z videozáznamu pořízeného na kamery na uniformách vojáků. 

I při ní se ruský voják vzdával, v tomto případě tím, že zvedl ruce nad hlavou. Jeho gesto jednotka pochopila, protože se o něm bavila i ve vysílačkách. Nakonec to byl ale ten stejný voják z Řecka, Zeus, který hodil jeho směrem granát. „Myslím, že jsem zabil chlapa s granátem v ruce,“ smál se poté Řek a podle Grosse se opakovaně chlubil tím, že se mu povedlo Rusa zabít. Záznam z dronu však nenaznačuje, že by ruský voják držel granát.

Grossem, který si všechno zapsal do deníku, události otřásly, před celou jednotkou proto oslovil velitele. „Specificky jsem uvedl, že protože jsem medik, chci vězně do mé péče a aby je nikdo nestřílel. Aby dorazili do mé péče zdraví nebo alespoň v podobě, ve které je našli. A všichni řekli, jo, jasně,“ popsal situaci pro The New York Times. 

Důkaz, že jeho žádost ale neuspěla, dostal v polovině října, kdy část vojáků probírala, co udělat s válečnými zajatci. Po boji, kdy zůstali s omezeným počtem munice a neměli posily, které by jim pomohly odnést raněné, velitel dne s krycím jménem Andok popsal konverzaci, která na bojišti proběhla. „Někdo řekl: ‚Máme tady vězně.‘ A já na něj, proč sakra nespí, vyřiďte to s nimi,“ napsal do skupinové konverzace, kterou má americký deník k dispozici. 

„Pokud nás někdo bude obviňovat ze špatného zacházení s válečnými zajatci, nařídil jsem to,“ doplnil a přidal fotografii chorvatského válečného zločince, který zemřel po vypití jedu u Mezinárodního trestního soudu v Haagu.

Nejasná situace

Americký list má konverzace stejně jako videa k dispozici. Oslovil proto řeckého vojáka Dia i velitele skupiny, bývalého amerického vojáka Ryana O’Learyho. Řek na dotazy reportérů nereagoval, velitel skupiny s novináři ale mluvil. 

Odmítl, že by se jeho jednotka dopouštěla válečných zločinů a že na raněné Rusy útočí jen tehdy, pokud se brání. Konverzace o likvidaci zajatců označil za vtip a situaci se zabitím vzdávajícího se Rusa granátem za nejasnou. Uvedl, že se vedle ruského bojovníka nacházel ještě jiný voják, který mohl jeho jednotku ohrozit. 

Následně ale do skupinového chatu napsal, že mu reportéři volali. „O některých věcech, o kterých reportér mluvil, vědělo jen pár lidí,“ napsal a vyzval k nalezení informátora. „Nejraději bych zastavil vyšetřování ještě před jeho začátkem a prostě řekl, že šlo o nedorozumění,“ napsal. „Nakonec jsme bratři.“

Vyšetřování zločinů

Nikdo z členů Chosen Company dosud nebyl z žádných přečinů obviněn. Ukrajinská armáda, pod kterou de facto působí, ale uvedla, že začne incidenty vyšetřovat. Podobnými zločiny proti ruským vojákům se ukrajinští vyšetřovatelé zabývají i mezi svými vojáky. „Zprávy o porušování lidských práv v armádě se staly pro ukrajinskou vládu toxickým problémem,“ napsala v únoru washingtonská výzkumná organizace Wilson Center.  

Zahraniční vojáky působící na Ukrajině mohou soudit i úřady v jejich rodných zemích. Kyjev sám často upozorňuje na to, že ruské jednotky nedodržují ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci.

Video: „Velitel nám řekl, že se zítra máme vrátit na frontu, i když jsme ranění,“ říkají ruští vojáci (8. 7. 2024)

„Velitel nám řekl, že se máme zítra vrátit na frontu, i když jsme zraněni,“ říkají ruští vojáci | Video: Twitter/Anton Gerashchenko

Podíl.
2024 © Network Today. All Rights Reserved.