Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ předeslalo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) sdělil, že Česko má v Evropské unii ukrajinských uprchlíků stále nejvíce na počet obyvatel. „To nám umožňuje požádat o úplné osvobození od příspěvků do nového společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Hned zítra (ve středu) odešlu dopis s touto žádostí Evropské komisi,“ dodal.
Do Česka před válkou uteklo v roce 2022 zhruba 470 tisíc Ukrajinců. Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra bylo v Česku k pondělní půlnoci 397 421 uprchlíků s dočasnou ochranou.
Podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) Evropská komise potvrdila, že na Česko se díky tomu, že se stará o velké množství ukrajinských uprchlíků, nevztahuje žádná povinnost přijímat migranty nebo na ně finančně přispívat. „ANO a SPD stále dokola opakovaly, že budeme muset přijímat nelegální migranty, šířily strach a nenávist a rozeštvávaly společnost. Opět se ukázalo, že zase jenom lhaly,“ dodal.
Kromě Česka platí výjimka pro pět dalších zemí
Mezi šest zemí, které mohou žádat o plný nebo částečný odpočet svých příspěvků do Fondu solidarity na nadcházející rok, dále patří Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko.
Komise uvedla, že členské státy čelí různým migračním situacím a tlakům. Vedle šestice zemí, kde je i Česko, zmínila také další státy. „Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku v důsledku neúměrného počtu příchozích za poslední rok. Španělsko a Itálie jsou rovněž vystaveny migračnímu tlaku z důvodu nepřiměřeného počtu příjezdů po pátracích a záchranných akcích na moři ve stejném období.“ Tyto čtyři státy proto budou mít přístup k již zmíněnému Fondu solidarity, až migrační pakt vstoupí v platnost v polovině roku 2026.
Migrační tlak pak hrozí dalším dvanácti státům. I ony by pak měly mít přístup k některým podpůrným nástrojům.
Počet nelegálních překročení hranic EU se za poslední rok snížil o 35 procent, uvedla také Evropská komise ve zprávě.
Dále upozornila na přetrvávající problémy, jako je pokračující tlak ze strany nelegálních příchozích a neoprávněných pohybů v rámci EU, příliv uprchlíků z Ukrajiny či zneužívání migrace Ruskem a Běloruskem a vnějších hranicích a spolupráce v oblasti navracení nelegálních migrantů.
Systém je spravedlivý a pevný, soudí eurokomisař Brunner
Členské státy si mohou zvolit formu solidárních příspěvků mezi solidaritou mezi lidmi (přemístění nebo případně kompenzace odpovědnosti), finanční podporou a alternativními opatřeními nebo kombinací těchto opatření, shrnula Komise.
Podle eurokomisaře pro vnitřní záležitosti a migraci Magnuse Brunnera je EU na cestě k největší reformě migrační a azylové politiky ve své historii. „Budujeme silný systém, který je spravedlivý a pevný,“ uvedl Brunner.
„Podporujeme členské státy, které čelí největšímu nepřiměřenému tlaku. Zachování této rovnováhy mezi solidaritou a odpovědností je klíčem k našemu úspěchu,“ dodal s tím, že EU musí zejména pokračovat v rychlejším provádění azylového řízení a efektivním navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
Hodnocení jednotlivých zemí zohledňuje celkový migrační tlak na základě počtu příchozích a žádostí o azyl s přihlédnutím k HDP a počtu obyvatel země, jakož i migrační tlak vyplývající z velkého počtu příchozích po pátracích a záchranných operacích.
Komise bude posuzovat celkovou migrační situaci v EU každý rok. Tím je zajištěno, že stálý mechanismus solidarity bude vždy reagovat na nové výzvy a vyvažovat odpovědnosti členských států.
Ministři vnitra mají jednat o výši příspěvků do Fondu solidarity
Nyní neveřejný návrh Komise ohledně Fondu solidarity uvádí spravedlivý podíl příspěvků, které by každý členský stát mohl do fondu poskytnout. Skutečné příspěvky budou odrážet to, co požadují členské státy pod tlakem, co nabízejí přispívající členské státy, a zohlední také, jaké budou odpočty nebo osvobození od příspěvků. Shoda na složitých propočtech by přitom měla být nalezena do konce roku, dánské předsednictví by podle zdrojů ČTK chtělo vše schvalovat na jednání unijních ministrů vnitra 8. prosince. Vnitro uvedlo, že se chystá podrobně seznámit s návrhy EK a zpracuje k nim připomínky.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a má vstoupit v platnost v červnu 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Schvalování paktu bylo náročné i kvůli tomu, že ho tvoří deset legislativních návrhů.
Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.

