Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.
Po chladnějším začátku srpna se povětrnostní situace nad střední Evropou ve druhé polovině minulého týdne výrazně změnila. Po několika týdnech s převážně oblačným a teplotně spíše průměrným nebo i mírně podprůměrným počasím s častými srážkami se vlády nad počasím v Česku a okolí ujaly tlakové výše, které přinesly dny bohaté na sluneční paprsky a také nadprůměrně vysoké teploty.
Po delší době se třicítky vyskytly už minulý pátek, častěji pak hlavně v sobotu a místy v neděli. V tomto týdnu se příliv teplého vzduchu v úterý obnovil a následně výrazně zesiloval s vrcholem v závěru pracovního týdne. Od středy do pátku maxima u nás na některých stanicích přesáhla 35 stupňů Celsia, výjimečně i 36.
Ve čtvrtek a v pátek padaly i teplotní rekordy, vesměs denní, neboť srpen roku 2003 nastavil velmi vysokou laťku, v Kopistech u Mostu tehdy naměřili 39,5 stupně Celsia a na desítkách stanic maxima přesáhla pětatřicet stupňů. Současná vlna veder přináší i tropické noci, na největším počtu míst je přinese noc na sobotu.
Počátek horké vlny leží na jihu
Za horkým počasím tohoto týdne je postupně sílící příliv velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu do střední Evropy, který se odehrává na zadní straně tlakové výše nad východem až severovýchodem kontinentu. Horký vzduch k nám tedy pronikl z jižní Evropy, kde se projevil poněkud výrazněji než v Česku.
Už během víkendu a začátkem týdne padaly teplotní rekordy od Francie po Balkán – za zmínku stojí nejen vysoké denní teploty, ale i mimořádně vysoká noční minima – na některých stanicích se pohybovala v blízkosti třiceti stupňů.
Například v chorvatském Splitu v noci na pondělí teplota neklesla pod 30,8 stupně, v černohorské Podgorici pod 30,2 stupně – v obou případech šlo o nejteplejší srpnovou noc v dané zemi. Mimochodem, v černohorské metropoli zažili pět nocí za sebou s minimální teplotou v blízkosti třicítky.
A v Bosně zaznamenali nejteplejší noc vůbec, s minimem v Mostaru ve výši 29,1 stupně Celsia. Podobně teplé noci zažili začátkem týdne také na Ligurské a v přilehlé části Francouzské riviéry. Ze střední Evropy pak stojí za zmínku švýcarské minimum v St. Chrischona u Basileje s hodnotu 25,2 stupně v noci na středu, což je jen o desetinu méně než dosavadní nejvyšší celošvýcarské minimum.
Přes den teploty ojediněle přesahovaly čtyřicítku. Z rekordů zmiňme například hlavní město Albánie, kde teplota dosáhla 43,6 stupně, což je nový absolutní rekord pro albánskou metropoli, a srpnové rekordy padly téměř na všech stanicích v zemi. Začátkem týdne pak vedra vrcholila hlavně na jihozápadě Evropy, ve Španělsku a Francii.
V Badajoz zaznamenali v úterý 45,5 stupně, v jihozápadní Francii teploty čtyři dny po sobě přesáhly 41 stupňů, v nejteplejších místech naměřili i přes 43 stupňů. Měsíční, tedy srpnové rekordy ve Francii přepisovalo v určitých dnech i přes padesát stanic a na některých z nich padly dokonce absolutní rekordy. Velmi teplý vzduch v polovině týdne krátce zasáhl i Velkou Británii, kde také padaly jeden po druhém historické srpnové rekordy.
Mimořádná vlna horka
Počet a míra překonání teplotních rekordů v posledním týdnu v Evropě je mimořádná – ostatně nejvyšší denní teploty dosahují hodnot o osm až patnáct stupňů vyšších, než je v této roční době v dané oblasti obvyklé. A vysoká jsou i noční minima – většinou o čtyři až deset stupňů oproti dlouhodobému normálu. Nabízí se otázka, jak moc je tato vlna veder zesílena probíhající změnou klimatu, na které má dominantní podíl lidská činnost.
Na základě hodnocení společnosti Climate Central se pravděpodobnost výskytu tak vysokých pozorovaných maximálních teplot nad velkou částí Evropy alespoň v jednom dni zvýšila vlivem změny klimatu minimálně pětkrát – což je hodnoceno jako výjimečná událost. Pro oblast Česka se tato výjimečná úroveň týká největší části území v pátek 15. srpna. Ale například v jihofrancouzském Toulouse zažijí v této vlně veder dokonce deset dnů, ve kterých se tak vysoká maxima vyskytují alespoň pětkrát častěji kvůli změně klimatu.
Další dny
V příštích dnech se ochladí. Nejdříve a nejvýrazněji ve střední Evropě, následně i na Balkáně a ve Francii a v průběhu příštího týdne také na Pyrenejském poloostrově. Do konce (klimatologického) léta ale ještě dva týdny zbývají a není vyloučeno, že některé části kontinentu zažijí další vlnu veder – s největší pravděpodobností už ale teploty nedosáhnou podobných hodnot jako nyní, zejména ve střední Evropě.
GALERIE
Lesní požáry v Evropě
Mimořádně teplé dny jsou často doprovázeny také slunečným počasím beze srážek, což zvyšuje intenzitu sucha jak v rozsáhlých oblastech jižní Evropy, tak i v západní a střední části kontinentu. A ruku v ruce s tím jde střední až vysoké, místy i velmi vysoké riziko šíření přírodních požárů. Nejhorší situace už delší dobu zůstává v jižní polovině Francie a na většině Pyrenejského poloostrova, kde je lokálně riziko hodnoceno jako extrémní. Ostatně právě v těchto oblastech mají (nejen) v posledních dnech hasiči hodně práce s hašením požárů, kvůli větru je někdy problematické dostat šíření alespoň pod kontrolu.
A navíc pracovat v takovém vedru je mimořádně náročné. Srážky a ochlazení by během příštího týdne měly riziko šíření požárů výrazně snížit ve Francii, částečně i ve Španělsku a Portugalsku.
