Vládní kluby si v Senátu udrží většinu

První výsledky letošního senátního finále byly známy už ve 14:15 z jednoho okrsku v Heřmanově Městci na Chrudimsku, podobně jako při senátním finále před šesti lety. Před třetí hodinou odpoledne pak byl známý první vítěz, v obvodu Prostějov bude senátorem František Jura (ANO). Po 15:00 bylo jasno o vítězích ve všech senátních obvodech.

Hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby, získalo v nich letos osm mandátů z 27 možných. Dva senátoři zvítězili už v prvním kole, ve finále dalších šest. ANO tak má celkem dvanáct senátorů.

Kandidáti, které nominovaly strany vládní koalice, zvítězili dohromady v patnácti obvodech. Nejúspěšnější z vládních uskupení bylo STAN, které získalo dohromady šest mandátů. ODS obhájila pět z deseti křesel, KDU-ČSL obě dvě a z nominantů TOP 09, která obhajovala jedno křeslo, zvítězili dva. Ve zbývajících obvodech se prosadili zástupci SOCDEM, SEN 21, Přísahy a Stanislav Balík jako nezávislý kandidát.

Znovuzvolení Přemysla Rabase (za SEN 21) na Chomutovsku znamená, že senátorský klub SEN 21 a Piráti zůstane zachován pravděpodobně v minimálním počtu pěti členů. Naopak výsledkem prohry komunisty Jaroslava Komínka ve stejném obvodu je také to, že KSČM se nevrátí ani na třetí pokus do Senátu, v němž její zastoupení skončilo před šesti lety. Podobně hnutí SPD ani letos nezíská křeslo v Senátu, neboť jeho jediný finalista Pavel Dopita prohrál duel na Prostějovsku.

Novou parlamentní stranou se naopak stalo hnutí Přísaha díky svému předsedovi Róbertu Šlachtovi, který vyhrál obě volební kola na Břeclavsku.

Volební místnosti zůstaly v pátek a v sobotu zavřené v Praze 12 a na Vsetínsku, Karvinsku, Ostravsku a Sokolovsku, protože lidé si tam vybrali senátory už před týdnem v prvním kole. Mandáty tam obhájili Pavel Fischer (navržen koalicí KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09), Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Petr Vícha (SOCDEM, navržen koalicí SOCDEM a ANO). Ostravsko bude místo Leopolda Sulovského (Ostravak) z klubu Starostů zastupovat Martin Bednář (ANO), Sokolovsko místo Miroslava Balatky (STAN) pak Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Senátorské kluby

Senátorské kluby vládních stran budou mít i přes vítězství ANO a oslabení ODS v jednaosmdesátičlenném Senátu většinu nejméně 59 křesel. O většinu by koaliční frakce mohly přijít až za dva roky, kdy bude mandát obhajovat 22 jejich senátorů, zatímco za ANO jediný. Klub ODS a TOP 09 přes oslabení z 36 na nejméně 29 členů zůstane nejpočetnější frakcí s právem nominovat předsedu Senátu. V čele horní parlamentní komory tak se vší pravděpodobností zůstane Miloš Vystrčil (ODS).

Podobně Jiří Drahoš zůstane za hnutí STAN prvním místopředsedou Senátu, neboť frakce Starostů obhájila všech šest křesel a zůstane s osmnácti členy druhým nejsilnějším klubem. Senátorský klub KDU-ČSL by měl mít nadále nejméně dvanáct členů díky tomu, že lidovečtí kandidáti ve volbách znovu zvítězili ve dvou obvodech.

Společný klub ANO a SOCDEM může být poprvé v historii s nejméně třinácti členy třetí nejsilnější frakcí v Senátu, přičemž ANO může mít poprvé místo v jeho vedení. Tato frakce si bude muset najít nového předsedu, neboť její dosavadní šéf Miroslav Adámek (za ANO) senátorský mandát letos neobhájil. Porazil ho nezávislý kandidát Stanislav Balík, který je obecním zastupitelem za ODS a mohl by tak posílit klub ODS a TOP 09.

V řadách senátorů bez klubového zázemí jsou nyní kromě Fischera Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé) a Daniela Kovářová (nezávislá). Přiřadit by se k nim mohl Šlachta.

Volební účast

K finále senátních voleb přišlo 17,5 procenta voličů, což je o jeden procentní bod více, než jaká byla účast při předchozích volbách v roce 2018 v obvodech, kde se volilo i letos.

Před šesti lety byla v obvodech, kde se volí letos, účast 16,5 procenta, druhá nejnižší v historii. Vůbec nejméně voličů přilákalo druhé kolo senátních voleb v roce 2016, kdy jich přišlo hlasovat pouze 15,38 procenta.

Oficiální podobu výsledky druhého kola voleb získají po pondělním projednání Státní volební komisí. Ve Sbírce zákonů budou vyhlášeny pravděpodobně v úterý 1. října. Od 2. do 11. října by pak plynula desetidenní lhůta, v níž se voliči či kandidující strany mohou obrátit s případnými stížnostmi na průběh a výsledky voleb na Nejvyšší správní soud.

V Senátu mezitím začne vyjednávání na základě povolebního rozložení sil a rozřazení do frakcí. Senátoři totiž po každé obměně třetiny horní komory volí její představitele, šéfy výborů a komisí. Na dohodu mají kluby čas do posledního říjnového týdne, kdy by se obměněná horní komora mohla po státním svátku 28. října sejít k ustavující schůzi. Na ní letos zvolení senátoři složí slib, a ujmou se tak naplno svého mandátu.