Vladimír Merta oslaví 80. narozeniny koncertem a novým albem Nebe nepočká

„Jubilejní večer pojme jako cestu napříč svou tvorbou – od dylanovských začátků přes folklorní a židovské inspirace až po improvizované výpravy k hranicím vážné hudby. Na této neobvyklé hudební pouti ho doprovodí Dagmar Voňková a jeho dcera Sára Mertová. Součástí programu bude také projekce absolventského filmu Smrt krásných srnců, který připomene další z Mertových uměleckých poloh,“ uvedla Příhonská.

Album Nebe nepočká vyjde v březnu. Zachycuje Mertu v období bilancování a pochybností. Autor se opírá o své hudební vzory Boba Dylana, Leonarda Cohena či Joan Baezovou. „Jedenáct skladeb působí jako otevřený rozhovor bez masek: od titulní písně Nebe nepočká přes provokativní Miss Anarchii až po závěrečný Virus, který dnes rezonuje možná silněji, než autor původně zamýšlel,“ podotkla Příhonská.

Merta byl na konci 60. let jedním z nejrespektovanějších hudebníků tehdejšího Československa. Patřil k polooficiálním autorům, kterým režim výrazně bránil v koncertních i nahrávacích možnostech. Tuzemské debutové album P.S. mu umožnil vydat v roce 1978, další jeho desky vyšly až po roce 1989. Písničkář působí také jako publicista, spisovatel, fotograf a filmový režisér. Je rovněž autorem hudby k několika filmům.

Pro mnoho lidí je Merta symbolem odporu proti komunistickému režimu. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická. Právě v Mertově bytě vznikla v roce 1978 i slavná nahrávka Audience s Václavem Havlem a Pavlem Landovským.

„Snažili jsme se jako krasobruslaři, dělali jsme povinné cviky, ale sem tam jsme skočili přes ten mantinel. I když z dnešního pohledu ani mé děti nechápou, proč mě zakazovali. Jsem rád, že mám tuhle roli za sebou a my můžeme brnkat a všichni ti punkeři to udělají za nás. Nejsem žádný Pussy Riot. My jsme si jen přiložili polínko, na kterém shořel bolševik,“ řekl před časem v rozhovoru s ČTK Merta.

Na konci 60. let nahrál ve Francii písničkářské album Ballades de Prague, které vyšlo k 50. výročí svého vzniku na vinylu. Byl členem folkového sdružení Šafrán. Během 80. let psal a režíroval animované filmy. Je zakládajícím členem Evropského kulturního klubu a aktivním členem OSA. Před dvěma lety se stal laureátem Ceny Toma Stopparda za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce nazvanou Mrazivá mystika války.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}