Komerční prezentace Aktual.: 6.11.2024 18:23

Praha – Vláda na dnešním zasedání vyhověla žádosti olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) o další prodloužení stavu nebezpečí v záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska. Novinářům to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Stav nebezpečí, který umožňuje rychleji likvidovat povodňové škody, by měl v obou horských oblastech platit do 12. prosince.

„Ministr vnitra obdržel žádost o prodloužení stavu nebezpečí v obcích s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk do 15:00 dne 12. prosince. Na základě aktuálního stavu území, jak je znám vládě a ministrům, jsme potvrdili, že jsou tu důvody k jeho prodloužení. Vláda tak svým rozhodnutím také učinila,“ řekl Výborný.

Vláda dnes rovněž schválila uvolnění 560 milionů korun z rozpočtové rezervy formou dotace pro Moravskoslezský kraj na odstraňování povodňových škod, uvedl Výborný. Olomoucký kraj dosud obdržel 60 milionů a Moravskoslezský 80 milionů, dodal. „Teď přišla žádost na 560 milionů, vláda vyhověla a v nejbližších dnech bude tato částka rozhodnutím ministra financí převedena na účet Moravskoslezského kraje,“ řekl.

O dalších opatřeních bude v pátek jednat pracovní skupina koordinovaná ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „Řešíme další programy, které budeme vypisovat směrem k obnově území. Předpokládám, že bychom příští týden schvalovali na vládě další materiály,“ uvedl Výborný.

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být vyhlášeny v reakci na mimořádné situace. Vedení kraje při něm získává zvláštní pravomoci, například pravomoc ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace. Závažnějšími krizovými stavy jsou nouzový stav, ohrožení státu a válečný stav.

Stav nebezpečí umožňuje například rychlejší a efektivnější odstraňování povodňových škod, pružnější obnovu poškozené infrastruktury nejen v oblasti zásobování plynem a elektřinou, ale i vodovodů a kanalizací. Jednodušší bude využití armády a její techniky, vyčištění obcí od povodňového odpadu a naplavenin a obnova silničního a vodního hospodářství.

V Olomouckém kraji zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, nicméně na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také obce kolem toků Vidnávka a Staříč. Záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů. Oprava si vyžádá několik miliard korun. Záplavy mají v kraji zatím dvě oběti, po dalších dvou lidech se stále pátrá. O prodloužení stavu nebezpečí podle Oklešťka požádaly samosprávy v Jeseníku a Šumperku i energetické firmy.

Vláda chce zrušit vstupní prohlídky u prací s nízkým zdravotním rizikem

Vstupní lékařská prohlídka u málo rizikových prací by nemusela být povinná, ale jen na rozhodnutí zaměstnavatele či zaměstnance. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počítá s tím novela zákona o specifických zdravotních službách, kterou kabinet projednal. Zároveň ruší povinnosti živnostníků, kteří provozují například kadeřnictví nebo masáže, žádat o schválení provozního řádu hygienu. Novela ruší také další posudky či prohlídky, například pro studium nebo sportování dětí.

Vstupní prohlídky by nemusely být povinné pro práce, které řadí zákon o ochraně veřejného zdraví, do první ze čtyř kategorií zdravotního rizika. Typicky se jedná o administrativu. „Tyto prohlídky budou dobrovolné a týká se to prakticky dvou milionů pracovních míst,“ uvedl Válek.

Až 150.000 živnostníků podle něj provozuje takzvané epidemiologicky závažné činnosti, tedy například kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solária, kosmetické nebo masérské salony. Pokud novelu schválí i poslanci a senátoři, nemuseli by nově krajskou hygienickou stanici žádat o schválení provozního řádu před otevřením provozovny. „Provozní řád dále bude muset být, zkontroluje ho hygiena při standardní kontrole,“ dodal ministr.

Novela ruší rovněž povinnost předložit posudek zdravotní způsobilosti u přihlášek na středoškolské studijní obory, kde to neurčuje jiný zákon, nebo povinné sportovní prohlídky u dětí, které se nevěnují sportu na vrcholové úrovni. Změny by měly podle návrhu platit od 1. července 2025.

Upravuje také i další specifické zdravotní služby, například umělé oplodnění. Podle Válka bude nově stanoveno, že žena může darovat vajíčka maximálně šestkrát za život a také maximální odměna, kterou za to může od reprodukční kliniky dostat.

Vzniknout by také měl nový registr vzácných onemocnění, tedy údaje o počtech pacientů s jednotlivými méně častými diagnózami a jejich klinickém stavu. „Budeme moci daleko snadněji dostat do ČR klinické studie pro tyto pacienty a dostat k nim tu nejmodernější léčbu stejně rychle jako v největších zemích na světě,“ řekl Válek.

Zákon také specifikuje, jaká vyšetření jsou genetickými vyšetřeními podle zákona o zdravotních službách. Jde například o vyšetření pro určení otcovství, které nemá žádný zdravotní účel. Zároveň je v něm podrobněji definovaný rozsah činností protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Specifikuje, že s umístěním v takovém zařízení nemusí osoba dát souhlas.

Novela také zmírňuje povinnost nemocnic aktualizovat každých pět let místní radiologické standardy pro vyšetřování přístroji způsobujícími záření. V ochranném léčení, které pachatelům může uložit soud, zákon upravuje, jak a kdy mají lékaři soudu hlásit, když se odsouzený na plánované vyšetření nedostaví. Zároveň se ruší povinnost státu vymáhat náklady ochranného léčení po lidech, kteří nemají zdravotní pojištění. Ročně jsou jich jednotky a úspěšnost vymáhání je podle ministerstva zdravotnictví nulová, proto tuto povinnost ruší.

Podíl.
Exit mobile version