Komerční prezentace Aktual.: 16.04.2025 17:04
Praha – Vláda se u Ústavního soudu (ÚS) postaví proti návrhu poslanců ANO na zrušení důchodové reformy. Na dnešním zasedání jednomyslně schválila, že do řízení vstoupí jako vedlejší účastník a bude navrhovat odmítnutí nebo zamítnutí návrhu, řekl novinářům premiér Petr Fiala (ODS). ANO u soudu argumentuje kontinuálním porušováním jednacího řádu Sněmovny při schvalování zákona, obsahově napadlo také zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let. Podle Fialy byl proces v pořádku a novela je potřebná.
Vstup do řízení označila za vhodný a potřebný podle předkládací zprávy všechna dotčená ministerstva, konkrétně ministerstva vnitra, práce a obrany. Vládu by měl u soudu zastupovat ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Věří tomu, že hnutí u ÚS neuspěje. Před zasedáním kabinetu řekl, že jde o jeden z nejméně dobře napsaných návrhů, které ANO podávalo.
Proces přijímání zákona byl podle Fialy v pořádku. „Trváme na tom, že ústavní práva opozice krácena nebyla, na projednání bylo dost času, opozice měla dost prostoru na vyjádření svých kritických poznámek,“ uvedl. Kabinet podle něj samozřejmě nesouhlasí ani se zrušením části novely, o které ANO usiluje pro případ, že by nevyšlo kompletní zrušení z procesních důvodů. „Je potřeba to zachovat, abychom udrželi důchodový systém,“ řekl.
Ústavním soudcem zpravodajem bude v dané věci Jiří Přibáň. O návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Hnutí ANO v tomto volebním období napadlo u ÚS sedm norem. Se zrušením zákona uspělo zatím jednou, a to v případě takzvané novely lex Babiš II, která zpřísňovala zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů.
Důchodová reforma počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku od 30. let o měsíc ročně do 67 let, s nižším výpočtem nových penzí, minimálním důchodem ve výši 20 procent průměrné mzdy, dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie, odpuštěním důchodových odvodů pracujícím důchodcům či započítáním fiktivního výdělku za dobu péče do penze. Jednotlivá ustanovení nabudou účinnosti postupně až do roku 2027. ANO a další opoziční hnutí SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.
Vláda žádá Sněmovnu o rychlé projednání změn v uznávání kvalifikací ze zahraničí
Změny v procesu uznávání kvalifikací ze zahraničí chce vláda v Poslanecké sněmovně projednat zrychleně. Novela, kterou dnes kabinet schválil, reaguje na nález Soudního dvora EU. Ten označil 20 let starý český zákon za nedostačující, ministerstvo školství proto navrhlo doplnění normy například o stanovení procesních lhůt či náležitosti žádostí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) novinářům po jednání ministrů řekl, že jeho úřad připravil variantu čistého převzetí směrnice a variantu odrážející další požadavky ministerstev.
Vláda se podle Beka nakonec přiklonila k čistému převzetí směrnice a bude žádat Sněmovnu, aby v době končícího mandátu projednala předlohu co nejdříve a ve zrychleném řízení. Ministr se proto chystá vyjednávat s poslanci.
Předpis o uznávání odborné kvalifikace do českého práva zavádí směrnici z roku 2005. I přes několik novel se podle ministerstva školství dosud neprovedla jeho celková revize, která by odstranila aplikační problémy a technické problémy. Evropská komise navíc Česku vytýká nedostatky v převedení směrnice do legislativy a Soudní dvůr EU loni konstatoval, že Česko některá opatření směrnice nepřijalo.
Česku loni podle vládní zprávy chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. U šesti ze směrnic to v minulém roce stihlo částečně. Většina chybějících norem s návazností na unijní právo byla podle stavu ke konci loňského listopadu předložena Parlamentu ke schválení, tři vláda ještě připravovala. Kromě nich je třeba přijmout další čtyři desítky zákonů kvůli směrnicím, u nichž takzvaná transpoziční lhůta končí převážně letos a v dalších letech.
Mezi chybějící normy patřily vedle uznávání kvalifikací ze zahraničí například novela o kybernetické bezpečnosti, kvůli níž Česko dostalo v únoru vytýkací dopis od Evropské komise, dále novela o kritické infrastruktuře či novela energetického zákona.
Za nedodržení lhůt hrozí ČR vysoké pokuty. Například za včasné nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů Soudní dvůr EU vyměřil Česku pokutu 2,3 milionu eur, tedy zhruba 58 milionů korun. Podobně sankcionoval také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Celkově bylo Soudním dvorem EU do konce loňského listopadu vedeno podle vládní zprávy proti Česku 53 řízení pro nesplnění povinnosti, což je o šest řízení méně než v roce předcházejícím.
