Aktual.: 14.09.2024 09:30
Praha – Vláda se chystá ve středu rozhodovat o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovit chce koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18.900 na 20.800 korun. V dalším roce by poměr měl být na 43,4 procenta. Vyplývá to z navrženého nařízení, které bude kabinet schvalovat ve středu. Tento předpis minimální mzdu nezvyšuje, stanovuje hodnoty pro její výpočet.
„Návrh nařízení vlády vychází ze současného střednědobého cíle ministerstva práce. To znamená postupně rovnoměrně zvyšovat relaci minimální a průměrné mzdy tak, aby mohlo být v roce 2029 dosaženo 47 procent, což při budoucím zachování této dynamiky znamená každoroční zvyšování relace o 1,2 procentního bodu,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k nařízení.
Při tomto tempu růstu by tak měla příští rok minimální mzda odpovídat 42,2 procenta průměrné mzdy a v roce 2026 pak 43,4 procenta. Podle návrhu nařízení koeficienty pro příští dva roky tedy mají být 0,422 a 0,434. Jimi se vynásobí průměrný výdělek, který stanovuje do konce srpna daného roku ministerstvo financí.
Pro letošek činí minimální mzda 18.900 korun. Na hodinu je to 112,50 Kč. Predikovaná průměrná mzda má pro příští rok činit 49.233 korun. Po vynásobení koeficientem by tak minimální mzda měla od ledna vzrůst na 20.800 korun. Na hodinu by se mělo platit minimálně 124,40 Kč. Výši minimální mzdy na další rok vyhlásí ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce, se ve firmách od ledna ruší. Zůstane zaručený plat. Nově bude ve čtyřech stupních, a to v minimální mzdě a jejím 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Zaručený výdělek ve veřejném sektoru by tak v příštím roce činil 20.800 korun, 24.960 korun, 29.120 korun a 33.280 korun. Na hodinu by to bylo 124,40 koruny, 149,30 koruny, 174,20 koruny a 199,10 Kč.
Firmám by po navrhovaném zvýšení minimální mzdy vzrostly příští rok mzdové náklady o 3,5 miliardy korun. Veřejný sektor by měl na minimální a zaručený plat mít 17,1 miliardy korun navíc. Z toho by stát získal na odvodech od firem 1,2 miliardy korun a od veřejné sféry 5,76 miliardy.
Ministerstvo práce v podkladech píše, že výdělková úroveň a minimální mzda v Česku patří v EU k nejnižším a koeficienty ke zvýšení přiblíží české příjmy částkám ve vyspělejších evropských zemích. Podle resortu měla ČR šestou nejnižší minimální mzdu z 22 států sedmadvacítky. Česká částka odpovídala podle Eurostatu na začátku roku 764 eurům. V Polsku byla na 978 eurech. Nejvyšší minimální výdělek mělo Lucembursko, a to 2571 eur. Nad 2000 eury byla minimální mzda ještě v Irsku, Nizozemsku a Německu. Nejnižší byla v Bulharsku, kde dosahovala 477 eur.
