Praha – Vláda souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) menším zdravotním pojišťovnám. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) opatření předložil jako poslanecký návrh, Sněmovna by ho podle něj měla ideálně schválit do března. Opatření má stabilizovat jejich financování, Svaz zdravotních pojišťoven ho vítá. VZP podle jejího ředitele Zdeňka Kabátka neohrozí.

„Pokud bychom tento krok neudělali, mohlo by dojít k tomu, že se některé zdravotní pojišťovny dostanou do platební neschopnosti,“ řekl po jednání vlády Vojtěch. V roce 2012 podle něj vláda ministra Leoše Hegera (TOP 09) podobně přerozdělila peníze směrem k VZP.

Suma, která se bude přesouvat mezi pojišťovnami, se odvíjí od zdravotního pojištění uprchlíků z Ukrajiny, vyplývá z důvodové zprávy k Vojtěchovu návrhu. Od roku 2022 za ně coby státní pojištěnce získala VZP od státu 10,5 miliardy korun, ostatní pojišťovny dohromady 2,6 miliardy. Částky odpovídají počtu registrovaných, VZP jich evidovala přes 300.000. Uprchlíci ale čerpají v průměru méně zdravotní péče než ostatní pojištěnci. V roce 2022 stát zaplatil 4,49 miliardy korun, běženci čerpali péči asi za 1,9 miliardy korun a rozdíl zůstal pojišťovnám.

„Není to systémové řešení do budoucna, ale to určitě připravíme v příštím roce,“ řekl Vojtěch. Za systémové řešení považuje, aby ministerstvo zdravotnictví (MZd) připravovalo úhradové vyhlášky, kterými rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění na následující rok, jako vyrovnané. Ve hře je podle něj i slučování zdravotních pojišťoven, podrobnosti nechtěl specifikovat.

Ministerstvo zdravotnictví příští rok počítá s výdaji veřejného zdravotního pojištění necelých 563 miliard korun. MZd ve vyhlášce naplánovalo deficit, takže pojišťovny budou muset využít rezervy z předchozích let. Podle předchozího vedení úřadu bude schodek asi 15,5 miliardy korun, podle Vojtěcha až 20 miliard. Deficity se podle Vojtěcha kumulují od roku 2022, kdy vláda zmrazila navýšení plateb za státní pojištěnce, které mělo přinést 14 miliard korun navíc.

„Návrh bude mít jistě dopad do hospodaření VZP v roce 2026, nicméně vzhledem ke stávající finanční stabilitě pojišťovny a také díky rezervám vygenerovaným v předchozích letech, toto opatření VZP nijak neohrozí a, co je podstatné, v roce 2026 se v žádném případě nedotkne dostupnosti péče pro naše klienty,“ řekl ČTK Kabátek.

V systému působí sedm zdravotních pojišťoven, největší VZP má asi 60 procent pojištěnců, ostatní se označují jako oborové. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna mají přibližně 1,3 milionu pojištěnců, Oborová zdravotní pojišťovna a Vojenská zdravotní pojišťovna asi 700.000, zdravotní pojišťovna RBP asi 400.000 a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 145.000.

„Návrh vnímáme jako nezbytné jednorázové stabilizační opatření, které v roce 2026, když ne eliminuje, tak minimálně zmírní očekávatelný negativní dopad deficitního hospodaření zdravotních pojišťoven z důvodu nastavené hladiny úhrad z titulu nepodkročitelné státní úhradové vyhlášky odcházejícího ministra zdravotnictví,“ sdělil ČTK prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který menší pojišťovny sdružuje, Martin Balada.

Peníze se mezi pojišťovnami přerozdělují každoročně, vliv hraje věk i finanční náročnost pojištěnců. Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ČTK minulý týden řekl, že za jeho působení se vzorec přerozdělení neměnil. „Je to jeden z možných kroků, o kterém je potřeba debatovat. Já se ale domnívám, že před tímto krokem by mělo dojít ke sloučení dvou pojišťoven, které jsou ve špatném stavu,“ řekl ČTK. Které to jsou, tehdy neupřesnil.

Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s vybraným zdravotním pojistným a platbami státu za státní pojištěnce, kterých je asi šest milionů. Jsou to zejména děti, senioři nebo nezaměstnaní. Platba se od roku 2023 automaticky valorizuje podle vývoje ekonomiky, příští rok bude 2188 korun měsíčně. Podle dřívějšího Vojtěchova vyjádření bude pro rok 2027 potřeba mimořádná valorizace.

Změny ve složení správní rady VZP vláda podle Vojtěcha neprojednala

Změny ve složení správní rady VZP dnes vláda podle ministra Vojtěcha neprojednala. Skončit měli někteří politici spojení s bývalou vládou Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) včetně Miroslava Kalouska, řekl při příchodu na jednání Vojtěch. Informaci jako první přinesl Zdravotnický deník.

„Navrhuji tam úředníky ministerstev, experty v oblasti pojistného. Nejsou tam žádní politici,“ řekl dopoledne Vojtěch s tím, že ve stávajícím složení současní nebo bývalí politici jsou. Po jednání řekl, že kvůli nabitému programu vláda bod nestihla projednat.

Současné správní radě končí mandát v únoru 2026. Z 20 členů volených Sněmovnou je osm nominovaných hnutím ANO, čtyři za ODS, po dvou za Piráty, STAN, SPD, KDU-ČSL a jeden za TOP 09. Z deseti vládních nominantů jsou tři spojení s ODS a po jednom se STAN, TOP 09 a Piráty.

Podle Zdravotnického deníku opustí radu deset členů jmenovaných vládou. Dalších 20 čelnů zvolí Sněmovna v lednu. V radě by měl zasednout nově například bývalý náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík, který od roku 2023 působil jako vedoucí expertního týmu zdravotnictví stínové vlády ANO.

Navržený je také šéf kabinetu ministra zdravotnictví v době Vojtěchova prvního působení v čele úřadu v letech 2018 až 2021 Petr Jarema. V té době působil jako nominant ministerstva zdravotnictví ve správních radách zdravotní pojišťovny RBP a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Od roku 2021 je ekonomickým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Do správní rady směřuje také bývalý ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec. V současné době se věnuje financování zdravotnictví. Působí jako předseda iniciativy Zdravotnictví 2030+ a jako tajemník Platformy pro udržitelné zdravotnictví.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.