Aktual.: 27.11.2024 17:09
Praha – Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Na síti X to krátce po konci zasedání kabinetu oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Jeho hnutí STAN vytvoření pozice požadovalo. Rozhodnutí potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého vláda o věci hlasovala, a to pestře, nikoli STAN proti zbytku koalice. Kabinet také projednal analýzu Národní ekonomické rady vlády (NERV). Závěrem mimo jiné je, že pobyt v mechanismu směnných kurzů ERM II má trvat co nejkratší dobu a má být spojen s oznámením indikativního data vstupu Česka do eurozóny, řekl šéf státní pokladny na tiskové konferenci po jednání.
„Neshodli jsme se bohužel na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro. Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ uvedl Rakušan. V debatě s experty i veřejností chce pokračovat. Lidovečtí ministři dnes před jednáním vlády dávali najevo pochyby o smyslu funkce necelý rok před sněmovními volbami.
Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila NERV a Legislativní radu vlády (LRV) zpracováním analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny a s tím spojených právních otázek.
Česko letos po několika letech zřejmě splní většinu podmínek pro vstup do eurozóny, jedinou výjimkou bude členství v mechanismu ERM II. To dnes potvrdil i Stanjura. Z analýzy NERV podle něj vyplývá, že pobyt v ERM II má trvat co nejkratší dobu a být spojen s oznámením možného data českého vstupu do eurozóny. Důvodem je, že pokud by se zafixoval kurz, centrální banka by musela plnit cíl cenové stability, zároveň by se ale musela soustředit na cíl kurzové stability, a k tomu by měla jediný nástroj, a to úrokovou sazbu, podotkl ministr.
Dalším závěrem podle Stanjury bylo, aby před takovým krokem existovala buď politická shoda, nebo širší společenská podpora. „Ideální by bylo, kdyby rozhodnutí o přijetí eura padlo na začátku mandátu některé z příštích vlád tak, aby proces zahajovala i ukončovala stejná vláda,“ vyplývá podle ministra z materiálů, které dnes kabinet vzal na vědomí.
Otázka české účasti v eurozóně podle analýzy nepatří mezi nejzásadnější otázky pro ekonomickou prosperitu České republiky. Zásadnější jsou strukturální reformy, uvedl Stanjura. LRV podle něj vypracovala analýzu potřebných legislativních změn. Ministr považuje za nutné vytvořit takové zákonné prostředí, aby příští rozpočty zabezpečovaly trvalé plnění maastrichtských kritérií.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) podotkl, že jeho hnutí by uvítalo intenzivnější veřejnou debatu nad tématem přijetí eura, respektuje ale rozhodnutí vlády. Vnímá rostoucí podporu přijetí měny ve veřejnosti, u podnikatelů je pak podle Vlčka výrazná.
Česko mělo v minulosti koordinátora k zavedení eura Oldřicha Dědka. Podle předsedkyně klubu ANO a exministryně financí Aleny Schillerové není taková pozice potřebná. Souhlasí s analýzou NERV, že by Česko teď nemělo vstupovat do ERM II. „Je to kolej k euru. Vstoupíte do něho, zavřou za vámi dveře, není cesty zpět,“ uvedla.
Česká národní banka podle Schillerové ztrácí řadu pravomocí, které přebírá Evropská centrální banka. Opoziční hnutí ANO je proti přijetí eura například kvůli tomu, že Česko by přebralo záruky za předlužené země, podotkla Schillerová. Odvolala se také na průzkumy veřejného mínění, podle nichž většina obyvatel euro nechce.
Ve vládní koalici letos vypukl spor o přijetí společné evropské měny, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP.
