Komerční prezentace Aktualizace: 3.07.2024 12:45
Praha – V Česku za poslední čtyři roky výrazně vzrostl počet lidí, podle kterých se vláda nedostatečně stará o sociální situaci rodin s dětmi. Letos na jaře si to myslelo 52 procent Čechů, při posledním takovém průzkumu v roce 2020 to bylo 28 procent. Zároveň s tím ubylo lidí, kteří považují starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou. Z opatření státu v rodinné politice jsou lidé nejčastěji pro podporu pružné pracovní doby a částečných úvazků pro rodiče s dětmi, na opačném konci má nejmenší podporu plánované sloučení přídavku na dítě, příspěvku a doplatku na bydlení a příspěvku na živobytí. V průzkumu to zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), výsledky dnes poskytlo ČTK.
Lidí, kteří považovali starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za nedostatečnou, postupně ubývalo od roku 2012, kdy takových bylo 66 procent. V roce 2017 poprvé od počátku zjišťování v roce 2004 bylo víc těch, kteří péči vlády o situaci rodin s dětmi viděli jako přiměřenou. Tak to trvalo do roku 2020, letos v novém průzkumu po čtyřech letech vidělo opět víc lidí starost vlády jako nedostatečnou. Přiměřená je nyní podle 42 procent, před čtyřmi lety si to myslelo 59 procent, což bylo vůbec nejvíc za dobu zjišťování.
Opatření státu v rodinné politice lidé většinou vnímají kladně. „Přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla podporována pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi a aby se zvýšil počet mateřských školek,“ uvedlo CVVM. Víc než čtyři pětiny dotázaných podporují otcovskou dovolenou, což aktuálně znamená 14 dní placeného volna pro otce v šesti týdnech po narození dítěte. Podobný podíl lidí oceňuje finanční podporu školního stravování pro děti ze znevýhodněných rodin a snížení daní pro lidi s nezaopatřenými dětmi.
Osm z deseti lidí by souhlasilo s podpůrnými kroky pro střídání obou partnerů na rodičovské dovolené a se zvýšením přídavků na děti. „Tři čtvrtiny respondentů by podpořily státem doplacené výživné v případech, kdy jej nehradí jeden z rodičů dítěte, od kterého by pak stát peníze vymáhal,“ napsali autoři průzkumu.
Druhou nejnižší, stále ale nadpoloviční podporu ze všech dotazovaných oblastí má zavedení plošných přídavků na děti. Pro je 57 procent lidí, proti 38 procent. „Ještě nižší podporu má sloučení přídavku na dítě, příspěvku a doplatku na bydlení spolu s příspěvkem na živobytí, pro které je méně než polovina občanů (48 procent) a necelé dvě pětiny s tímto krokem nesouhlasí (36 procent),“ uvedlo CVVM. Nadále podle něj zůstává vyšší podpora adresných dávek než plošných, ačkoli například podpora plošného porodného nezávislého na příjmu za poslední čtyři roky vzrostla.
V průzkumu mezi 15. březnem a 2. červnem se CVVM dotazovalo 951 lidí ve věku od 15 let.
