Komerční prezentace Aktual.: 18.08.2025 15:10
Praha – Vláda se chystá ve středu projednat plán s opatřeními na podporu kolektivního vyjednávání. Vyšší by mohl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Cílem je, aby tyto dohody o pracovních podmínkách či růstu mezd pokrývaly 80 procent pracovníků v Česku. Nyní je to asi 35 procent. Vyplývá to z navrhovaného dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podle odborů si lidé ve firmách s kolektivní smlouvou vydělali v roce 2023 v průměru o 90.408 korun víc než v podnicích bez smlouvy, odpracovali za měsíc průměrně o pět hodin méně.
Kolektivního vyjednávání a minimálních mezd se týká evropská směrnice. Podle ní by kolektivní smlouvy měly v členských státech chránit čtyři pětiny pracovníků. Země, které tohoto podílu nedosahují, mají připravit do konce letoška plán kroků ke zlepšení stavu. Navrhovaný dokument projednala začátkem července tripartita. Vláda by ho měla do konce roku zaslat Evropské komisi. „Od roku 2026 se budou kroky realizovat. Je tady poměrně široká shoda, jak chceme podporovat kolektivní vyjednávání a pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami,“ řekl ČTK už dříve ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle návrhu se dotace z programu Zaměstnanost+ na podporu vyjednávání mají zvednout ze 100 na 400 milionů korun. Z toho 307 milionů korun dá EU, 73 milionů korun stát a 20 milionů korun odboráři a zaměstnavatelé. Žádosti o peníze bude možné podávat do půlky příštího roku, projekty mají skončit do konce roku 2028.
Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami se sleduje v systému o průměrném výdělku na vzorku respondentů, výsledek se dopočítává. Chybí zatím údaje o typu kolektivní smlouvy či o jednotlivých odvětvích. Příští rok se ještě využije k analýze dosavadní postup, od roku 2027 budou už přesnější data z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.
Příspěvek státu na sociální dialog se příští rok zvedne na 40 milionů korun, třetina z toho má podpořit uzavírání kolektivních smluv. Tripartita se může dohodnout na zvýšení částky. V příštích letech přezkoumají odboráři a zaměstnavatelé předpisy a zákony k odborové činnosti a vyjednávání. Navrhnou případné změny. Vzniknou informační weby, vyplývá z chystaného plánu.
Směrnice se už promítla do loňské novely zákoníku práce. Zavedla se valorizace minimální mzdy či upravila pravidla působení více odborových organizací ve firmě, kolektivní smlouvy vyššího stupně se rozšířily na další zaměstnavatele či se zvedl příspěvek státu na sociální dialog.
Odboráři míní, že v Česku nebude možné pokrytí 80 procent zaměstnanců kolektivními smlouvami dosáhnout. Předáci měli k návrhům výhrady. Prosazují třeba obnovení odpočtu členských příspěvků odborových organizací od základu daně, což zrušil vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé odborářský požadavek podpořili. Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj před nedávnem uvedl, že se podařilo směrnici do Česka přenést bez přidání domácích zpřísňujících zásahů.
