Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Vláda náklady na nákup a uskladnění například položek ze Správy státních hmotných rezerv a Národního bezpečnostního úřadu vykazuje NATO jako výdaje na obranu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už při sestavování loňského rozpočtu připouštěla, že se jedná o pokus, který může a nemusí vyjít.

„NATO danou metodiku nemá úplně striktně jednotnou, budeme se o něco takového pokoušet vlastně poprvé,“ zmínila.

„Standardně Severoatlantická aliance sděluje výsledky kontroly někdy na podzim, takže předpokládáme, že to bude někdy v podzimních měsících,“ dodala Černochová.

Podle Landovského Aliance všechny výdaje neuzná

Česko loni vykázalo obranné výdaje v úřadech nespadajících pod ministerstvo obrany za téměř osm miliard. Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský je toho názoru, že Aliance všechny tyto výdaje Česku neuzná. „Neplatí, že by nám neuznali nic, můj střízlivý odhad je někde v polovině toho čísla,“ domnívá se.

Nicméně podle Landovského je důležité, aby se aspoň část dodatečných výdajů započítala. „Chápu vládu, že se snažila dostat tam maximum. Pokud bychom počítali čistě kapitolu ministerstva obrany, tak tam bychom byli těsně pod dvěma procenty (HDP) za rok 2024,“ dodal.

„Mě samotného by to překvapilo, že se uznají i rozpočty státních organizací, ale na druhou stranu tím lépe, protože je tady větší prostor na manévrování a plánování,“ komentoval situaci ohledně výkazu obranných výdajů předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).

Ministři věří v uznání všeho

Kabinet Alianci oznámil, že loni na obranu poslal celkem bezmála 167 miliard, tedy 2,08 procenta HDP. Z toho 159 miliard, tedy necelá dvě procenta HDP, utratilo ministerstvo obrany a zbytek další úřady jako třeba už zmiňovaná Správa státních hmotných rezerv.

Někteří ministři věří, že NATO vládě uzná všechny vykázané obranné výdaje. „Bylo to opravdu, pokud se nepletu, nějakých 2,08, což znamená, že výdaje jsou opravdu Aliancí uznány přes dvě procenta, ať si opozice říká, co chce,“ je přesvědčen ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„V této chvíli víme, že výdaje v loňském roce byly 2,09 procenta vůči HDP,“ zmínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„V každém případě jsme první vláda, která tento závazek, který je tady dlouhodobě, dokázala naplňovat,“ podotkl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Tři procenta do 2030, pět do 2035

Nejvíc peněz stát loni v rekordně vysokém obranném rozpočtu utratil za platy vojáků a civilních zaměstnanců, a také za nadzvukové letouny F-35. Místo plánovaných patnácti a půl miliardy na tyto letouny kabinet předem poslal dvacet šest miliard. Díky tomu by mělo Česko dva stroje dostat proti plánu o rok dřív.

„Na jednu stranu kupujeme F-35, které nepotřebujeme a nikdo je po nás nepožaduje, a na druhé straně nemáme na ženijní vojsko a chemické vojsko,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).

Vláda na jaře schválila usnesení, podle kterého Česko postupně do roku 2030 zvýší výdaje na obranu až na tři procenta HDP. V současných cenách jde o víc než 250 miliard korun.

Na červnovém summitu NATO v Haagu pak vláda souhlasila s novým aliančním závazkem, který spočívá v posílání na obranu a s ní související výdaje až pěti procent HDP do roku 2035. Čistě vojenské výdaje v takovém scénáři mají dosáhnout tří a půl procenta HDP. Zbývající procento a půl může zahrnovat i další náklady, které s obrannou nějak souvisí – třeba investice do dopravní infrastruktury, kybernetické bezpečnosti nebo na budování zdravotnických zařízení. Stanjura ujišťuje, že velkou část ze souvisejících výdajů Česko přirozeně plní už dnes díky běžným investicím.

Podíl.