Vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany na rekordních více než 187 miliard korun, zjistila ČT. Resort má tedy oproti letošku dostat 33 miliard navíc. Právě výrazný růst těchto výdajů považuje kabinet za jednu z priorit pro sestavování příštího rozpočtu. Lídři vládních stran už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může skončit snižování deficitu.

Resortu obrany plánuje vláda v příštím roce poslat o 33 miliard více než letos. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hodlá po loňském zmrazení platů vojáků poslat více peněz mimo jiné i na jejich výdělky. „My chceme samozřejmě v první řadě investovat do lidí. A určitě to jsou tanky 2A8, chceme posílit těžkou brigádu, když jsme rozhodli o bojových vozidlech pěchoty,“ ujasnila.

Celkové výdaje na obranu mají vzrůst na 2,2 procenta HDP, tedy na víc než 194 miliard. Pomoci má i zhruba sedm miliard odjinud, třeba z hmotných rezerv. Do roku 2030 chce kabinet obranný rozpočet zvýšit na tři procenta HDP, tedy zhruba na tři sta miliard.

„Když je dobře vynaložíme – a my to uděláme dobře – tak z toho budeme mít prospěch nejen z oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).

Opozice chce o výdajích na obranu a o připravenosti armády bránit zemi jednat ve sněmovně, nechala kvůli tomu svolat na středu mimořádnou schůzi. „Jakým způsobem se ty peníze utratí… Protože rozhodně podepisování zálohových faktur na letadla, která přijdou za deset let, nám rozhodně žádnou vyšší bezpečnost nezajistí,“ poznamenala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Snižování deficitu může skončit, míní lídři vládních stran

O výdajích dalších ministerstev a rozpočtovém schodku pro příští rok začne koalice vyjednávat v dubnu. Deficit chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snížit z letošních plánovaných 241 miliard na 220 miliard. „Máme stanovené výdajové rámce. Debatovali jsme o tom na rozpočtovém výboru, mělo by to být zhruba kolem 220 miliard. Bude se to ještě upřesňovat podle dubnové makroprognózy, dle toho, jak bude odhadována nominální výše hrubého domácího produktu,“ řekl.

Lídři vládních stran ale už teď přiznávají, že kvůli rekordním výdajům na obranu může snižování deficitu skončit. „Určitě se to snižování zpomalí, ne-li úplně zastaví. Ale z mého osobního pohledu je to v tuto chvíli docela irelevantní, když potřebujeme zajistit plnou bezpečnost a obranyschopnost Česka,“ míní ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

„Třeba příští rok nebude dál klesat schodek státního rozpočtu. Je to cena za to, že neodevzdáme naši zemi agresorovi (ruskému vládci Vladimiru) Putinovi,“ zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

„Tato vláda chce i za cenu vyššího zadlužení navýšit finance na zbrojení. Ale vlastně nemá představu, za co ty peníze reálně utratí,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Do Poslanecké sněmovny musí kabinet předložit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září. Klíčový zákon roku už budou schvalovat poslanci, které lidé zvolí v podzimních sněmovních volbách.

Současná vláda dosud schodek rozpočtu snižovala. Z téměř 420 miliard v covidovém roce 2021 na loňských 271 a půl miliardy. Letos naplánovala už zmíněných 241 miliard. Jestli bude naplánovaný deficit klesat i dál, bude jasnější na konci léta, kdy ministr Stanjura návrh hospodaření na příští rok zveřejní a předloží kabinetu. Dřív vláda zveřejňovala první návrh už v červnu.

Od roku 2020 pak s výjimkou předminulého roku klesá deficit celých veřejných financí. Do těch se počítají i ekonomické výsledky krajů a obcí, mimorozpočtových fondů nebo zdravotních pojišťoven.

Podíl.