Na silnici leží zmačkaný motocykl a o kus dál potlučený motorkář. Nad ním se sklání záchranář a poskytuje první pomoc. Vše vypadá realisticky, událost se však naštěstí odehrává jen ve virtuální realitě. I přesto zdravotníkovi proudí v krvi adrenalin, jako by zachraňoval skutečného člověka. Tento trénink jej má připravit na to, aby zvládl stres i v momentě, kdy už půjde o skutečnou nehodu.
Řeč je o jednom z tréninkových programů, které pro zdravotníky a lékaře vyvíjí českobudějovický start‑up Virtual Lab. Firma se specializuje na tréninky ve virtuální realitě. Ve virtuálním světě školí záchranáře; nemocnicím nabízí výukové programy, na nichž si mohou zdravotníci vyzkoušet práci s přístroji na jednotce intenzivní péče (JIP). Produkty Virtual Labu najdete také ve více než stovce českých škol, kde studentům pomáhají při výuce fyziky, chemie nebo biologie. Speciální školicí programy na zakázku nabízí také výrobním firmám.
V čem je Virtual Lab unikátní? Propojil týmy odborníků na technologie, grafiků a programátorů se specialisty na metodiku a didaktiku; součástí týmu jsou i experti na komunikaci. „Fungujeme jako most mezi technologiemi a skutečnou potřebou praxe. Často ale musíme klienta vést od jeho představy k tomu, co bude skutečně fungovat. Na trhu jsou bohužel i aplikace, které nerespektují principy, jak se lidský mozek učí, a pak špatná konstrukce scénáře vlastně zabije to, co by jinak virtuální realita dokázala nabídnout,“ vysvětluje šéf firmy Leoš Kubíček.
Virtual Lab se snaží držet krok se světovou konkurencí, někde je dokonce jeho řešení ojedinělé. To se týká multiplayerové platformy pro trénink personálu na JIP. Lékaři a sestry se mohou připravit na práci se širokým spektrem plicních ventilátorů, dialýz a dalších přístrojů.
Užitečnost řešení a kvalitu zpracování dokazuje i řada ocenění, které firma se svými tréninkovými programy ve virtuální realitě sesbírala. Letos bude soutěžit mezi deseti finalisty nejzajímavějších projektů v soutěži Vodafone Nápad roku.
Od vyhořelých manažerů do nemocnic
Spolumajitel firmy Leoš Kubíček začal s byznysem dávno před založením Virtual Labu. „Dlouho jsem pracoval jako obchodník. Prošel jsem různými úrovněmi od obchodního zástupce přes obchodního ředitele a šéfa značky v českých i nadnárodních firmách,“ vzpomíná.
V roce 2005 založil vlastní firmu Holistic Management. Ta se věnovala koučování a tréninku lidí ve výrobních firmách. Právě přes koučování se Holistic Management dostal k virtuální realitě. „V roce 2017 jsme dostali poptávku, zda bychom uměli ‚léčit‘ manažery ze syndromu vyhoření. Záhy jsme ovšem zjistili, že na tento úkol žádné tradiční metody koučinku nefungují,“ vypráví Kubíček.
Na doporučení jednoho z předních českých expertů Martina Kotka vyzkoušeli použít virtuální realitu (VR).
„Zjistili jsme, že VR dokáže působit na mozek a zprostředkovaně na celé tělo. Tím se před námi otevřel nový svět s mnoha možnostmi, který se dá použít pro trénování lidí,“ popisuje Kubíček moment, kdy se rozhodlo o vzniku interního start‑upu Holistic Management. Začínající firma poté najala vývojáře, kteří začali pracovat na aplikacích pro trénink ve virtuální realitě v mnoha různých oborech.
Do zdravotnictví vstoupil Virtual Lab během pandemie covidu. Nemocnice v té době sháněly plicní ventilátory. Když se to povedlo, objevil se jiný problém: nedostatek zdravotníků, kteří by je uměli obsluhovat. Virtual Lab proto vyvinul tréninkovou aplikaci určenou pro ventilátory a nabídl ji nemocnicím. A měl s ní úspěch.
Od plicních ventilátorů rozšiřuje firma své zdravotnické portfolio o další přístroje z JIP. Jak celý model funguje? Zjednodušeně řečeno, Virtual Lab vytváří ve spolupráci s výrobci digitální dvojčata přístrojů, na nichž se zdravotníci cvičí, aniž by k tomu potřebovali samotný přístroj či pacienta. Ve VR si tak mohou vyzkoušet různé scénáře, které se nabízejí při léčbě, a to od základních až po krizové, včetně toho nejobávanějšího, kdy lékař pacienta „ztratí“. Programy umí vyhodnotit, jakých chyb se lékař dopustil a jak se jim v dalším kole tréninku (a poté i v praxi) vyhnout.
Pomalý byznys
Z ekonomického hlediska není Virtual Lab typický start‑up, který se snaží rychle vyrůst díky penězům investorů – rozvoj firmy majitelé financují z vlastních zdrojů. Dosud dosáhli obratu mezi 50 a 60 miliony korun ročně a od začátku jsou v černých číslech. Tento přístup však zároveň rozlet Virtual Labu poněkud brzdil. Proto teď chtějí Kubíček a další tři spolumajitelé firmy strategii změnit – vydávají se hledat investory.
„Chceme otevřít první investiční kolo s aplikací VR ICU pro jednotky intenzivní péče, protože tam vidíme globálně obrovský potenciál. Z našeho pohledu by byl ideální investor s přesahem buď do zdravotnictví nebo do výroby zdravotnických přístrojů,“ vysvětluje šéf Virtual Labu. Ideálně by podle něj měl firemní byznys model fungovat tak, že tréninkové programy ve virtuální realitě budou nabízet nemocnicím sami výrobci přístrojů jako součást balíčku doplňkových služeb.
Spolumajitelé firmy kvůli hledání investora také zvažují, že zdravotnickou část byznysu oddělí od produktů pro školství a vyčlení ji do zvláštní firmy. „Z debat s investory se totiž ukázalo, že současná struktura, kdy zasahujeme byznysem do různých oblastí, je pro ně hůře uchopitelná,“ vysvětluje Leoš Kubíček.
A jaké má firma plány do příštích let? „Všichni partneři se shodneme: budoucnost je pořád ve spojení s technologiemi,“ naznačuje Leoš Kubíček. Virtual Lab má podle něj fungovat jako akcelerátor či inkubátor dalších projektů s využitím virtuální nebo rozšířené reality. Jeho dceřiné firmy by se pak mohly orientovat na různé oblasti využití – některé s globálními a některé s regionálními ambicemi.
