Jedna z oslovených Ukrajinek, třicetiletá Dajana Sheludkevičová, přiznává, že kvůli válce pomýšlela na to, že skoncuje se životem. „Chtěla jsem několikrát spáchat sebevraždu. Cítila jsem se obzvlášť osamělá a nepochopená. Chodila jsem ulicemi a všude viděla tváře svých mrtvých kamarádů,“ svěřila se redakci.
Devětapadesátiletá učitelka v mateřské škole Olena Keburtová je zase vyčerpaná, špatně spí, nestýká se s lidmi a každý den prožívá úzkost. Přesto však odmítá pomoc psychoterapeuta. „Snažím se tyto pocity překonat vlastními silami. Jsem silná žena a vždy se spoléhám jen sama na sebe. Pomáhá mi víra ve vítězství a naši armádu,“ líčí. Podobně jako ona podle kanceláře ukrajinského prezidenta nyní přemýšlí zhruba třetina Ukrajinců.
Pro zobrazení jednotlivých příběhů klikněte na fotky.
Systém péče o duševní zdraví na Ukrajině stále funguje na takzvaném sovětským principu, který v minulosti sloužil k potlačování disidentů a nepřátel státu. Ještě v roce 2021 vnímalo 75 procent Ukrajinců psychiatrické léčebny spíše jako vězeňské než terapeutické prostředí. Psychické potíže stále představují stigma a soukromá terapie tam ještě do nedávna neexistovala.
Každý pátý člověk, který v předchozích deseti letech zažil válku nebo jiný konflikt, přitom podle Světové zdravotnické organizace bude trpět depresí, úzkostí, posttraumatickou stresovou poruchou, bipolární poruchou nebo schizofrenií.
90 %Ukrajinců zažilo alespoň jeden z příznaků úzkostné poruchy.
40 %Ukrajinců trpí středně těžkými až těžkými duševními problémy.
57 %Ukrajinců hrozí vznik duševní choroby.
31 %Ukrajinců nepovažuje svoje problémy za dostatečně vážné k tomu, aby je aktivně řešili.
Zdroj: Prezidentská kancelář Ukrajiny / Světová zdravotnická organizace
