Hlavní úkolem centrální banky je starat se o to, aby ceny v dané ekonomice nerostly příliš rychle. Klíčovým nástrojem měnové politiky pro tento úkol jsou úrokové sazby. Jejich zvýšením národní banka zdražování brzdí, snížením naopak podporuje ekonomiku.
Zmíněný vliv ale oslabuje, pokud vláda příliš utrácí. Do ekonomiky se pak totiž dostává víc peněz. Právě na to narážela viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová na konci února v rozhovoru pro server iDNES.cz.
„Abychom mohli držet měnovou politiku na neutrální nebo dokonce nižší úrovni, potřebujeme neutrální působení veřejných rozpočtů,“ vysvětluje viceguvernérka. „Obávám se, že tady je spíše expanzivní vliv,“ uvedla na otázku moderátora, zda vláda víc utrácí.
Zamrazilová v rozhovoru připomněla, že podíl veřejného dluhu na ekonomice má teď Česko někde kolem pětačtyřiceti procent, zatímco v roce 2019 to bylo devětadvacet procent.
„Důchodový efekt“
„Ta dynamika je poměrně rychlá a bylo by třeba ji zastavit,“ varovala Zamrazilová a uvedla, že podstatný vliv na zdražování mají vládní výdaje na spotřebu. „Především ty výdaje, které nechávají lidem víc peněz v peněženkách, protože takzvaným důchodovým efektem se přenesou do cen jiných komodit,“ vysvětlila.
Česko nicméně patří stále mezi nejméně zadlužené země Evropské unie. Podle některých kritiků ale může právě nynější rychlost, kterou zadlužení roste, přinést problémy.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) v minulosti několikrát řekla, že vyšší schodek je důsledek politiky předchozí vlády. Ta podle ní naplánovala rozpočet nereálně, některé výdaje v něm chyběly a podle jejích slov„bylo třeba rozpočet zreálnit“.
Zatímco loni měl vycházel naplánovaný deficit na 241 miliard korun, hospodaření nakonec skončilo v mínusu 290 miliard.
Schillerová varování před zadlužováním odmítá
Schillerová ale varování před dalším zadlužováním odmítá. „Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance,“ řekla deníku Aktuálně.cz a při vysvětlování použila jiný parametr dluhové kondice státu než viceguvernérka.
Namísto podílu celkového dluhu na ekonomice mluvila ministryně o podílu deficitu na ročním výkonu ekonomiky – a ten se podle ní bude držet pod třemi procent hrubého domácího produktu, jak po nás vyžaduje Evropská unie a Maastrichtská kritéria.
Schillerová rovněž slíbila vyrovnaný rozpočet „díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu a důslednému naplňování hospodářské strategie, které půjdou ruku v ruce s úsporami na provozu státu“.
„Tím dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu, podobně jako v letech 2016 až 2019,“ řekla ministryně.
Státní dluh loni vzrostl o 312 miliard korun a celkové dluhy Česka už vycházejí na 3,7 bilionu korun. Náklady na něj loni dosáhly 98,1 miliard korun. Před rychlostí, jakou zadlužení roste, varovala v minulosti i Národní rozpočtová rada.
Pro srovnání například německý dluh přesahuje 60 procent ročního výkonu ekonomiky. Polsko je na padesáti procentech, Maďarsko asi na třiasedmdesáti. A například Itálie, která se řadí k „šampionům“, přes 130 procent.
