
Komerční prezentace Aktual.: 9.03.2025 20:58
Paříž – Více než polovina Francouzů, Němců a Britů označuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za diktátora, a to kvůli jeho přístupu k Ukrajině. Téměř polovina dotázaných sdílí tento názor i v Polsku. Vyplývá to z průzkumu think tanku Destin commun, o kterém informovala agentura AFP a jehož výsledky zveřejnily deníky Ouest France, Die Welt, Sunday Times a Rzeczpospolita.
Sondáž přichází v době, kdy se Ukrajina bojující už přes tři roky proti Rusům dostala pod tvrdou kritiku šéfa Bílého domu. Uplynulý týden Washington podle amerických médií zmrazil Kyjevu vojenskou a zpravodajskou pomoc. Evropané proto mobilizují síly, aby pokles americké pomoci vyrovnali a dokázali se v případě ohrožení sami bránit.
Za diktátora označilo Trumpa 59 procent Francouzů a Němců, 56 procent Britů a 47 procent Poláků. Přibližně 35 procent francouzských respondentů začalo po bouřlivém setkání Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu na konci února více sympatizovat s lídrem Ukrajiny. Pouze čtvrtina Francouzů pak stále považuje USA za spojence.
Pokud jde o vyhlídky na válku v Evropě v příštích několika letech, šest z deseti Francouzů (60 procent) považuje za pravděpodobné, že Rusko napadne jiné evropské země, zatímco v Británii a Polsku je to 68 procent a v Německu 53 procent.
V Polsku a Británii chtějí dvě třetiny respondentů i nadále podporovat Ukrajinu, a to i bez Spojených států. Ve Francii je to 57 a v Německu 54 procent.
Možnost vyslání mírové mise po dosažení mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou nemá jednomyslnou podporu. V Británii se pro vyslání mírové mise „spíše nebo velmi“ vyslovilo 57 procent respondentů, zatímco ve Francii 44, v Německu 41 a v Polsku pouze 27 procent.
Šest z deseti Francouzů je podle stejného průzkumu „pro znovuzavedení nějaké formy povinné vojenské služby“. Pro jsou především pravicově a krajně pravicově smýšlející lidé důchodového věku. Povinná vojenská služba byla ve Francii zrušena na konci 90. let minulého století.
V online průzkumu odpovídalo v každé ze zúčastněných zemí více než tisíc respondentů.