Drtivá většina vojáků Národní gardy nasazených v oblasti Los Angeles nebylo v posledních dnech poslaných do akce, napsal server Los Angeles Times (LAT). Vláda Donalda Trumpa je do města povolala na začátku července kvůli ochraně federálních agentů, kteří mají za úkol pátrat po nelegálních přistěhovalcích. Ve středu Pentagon rozhodl o odchodu části vojáků.
„Z větší části… se jenom poflakují,“ uvedl pro LAT zdroj z úřadu guvernéra Gavina Newsoma, který je s vojenskou operací obeznámen a který hovořil pod podmínkou anonymity.
Vzhledem k tomu, že nepokoje, které ve městě probíhaly, už utichly, většina vojáků tam už nemá žádnou práci, vysvětlil amerikanista a komentátor názorového deníku Forum 24 Jiří Pondělíček.
Podle zdroje LAT se odhadem asi 120 vojáků účastní každodenních misí, které většinou spočívají v ostraze budov federálních institucí. Dalších několik stovek vojáků je podle něj v pohotovosti jako „síly rychlé reakce“, které jsou připraveny se během několika hodin připojit k imigrační razii nebo dohledu nad protesty. Ale i kdyby byli všichni tito vojáci denně nasazováni, stále by zůstávaly nevyužity asi tři čtvrtiny ze zbývajících dvou tisíc příslušníků Národní gardy.
Národní garda byla v Los Angeles nasazená už v lednu, jednalo se o reakci na ničivé požáry. Tehdy její příslušníky obyvatelé Kalifornie vítali jako hrdiny, známé osobnosti z plameny zasažené čtvrti Pacific Palisades jim děkovaly za jejich pomoc. Sedm měsíců poté se situace změnila, popsal situaci server The New York Times (NYT).
Protestující se posmívají vojákům, kteří střeží budovy federálních úřadů. Jejich rodinní příslušníci se vyptávají, zda opravdu musí poslouchat federální rozkazy. „Lidé, kteří byli nasazeni při požárech, dostali vstupenky do Disneylandu,“ řekl jeden z vojáků NYT. „Teď už nikdo vstupenky do Disneylandu nerozdává,“ dodal.
Odchod vojáků z Los Angeles
Dva tisíce příslušníků Národní gardy ve středu dostalo rozkaz opustit Los Angeles. „Konečně. Kvůli absurditě celé situace a naprosté neschopnosti Pentagonu smířit se s faktem, že nedělali vůbec nic,“ komentoval guvernér Newsom.
Ještě před několika dny příslušníci Národní gardy zasahovali v jednom z městských parků v Los Angeles. Na koních i s pomocí těžké techniky tam společně s agenty Úřadu pro imigraci a cla (ICE) pátrali po nelegálních přistěhovalcích. Úřady neřekly, zda někoho v parku zadržely. Starostka města Karen Bassová akci zkritizovala a tvrdila, že to vypadalo jako okupace.
Bassová, Newsom a další požadují odchod i zbývajících vojáků – tedy přibližně dvou tisíc členů Národní gardy a sedmi set příslušníků námořní pěchoty, napsal LAT.
Nasazení gardistů proběhlo navzdory guvernérovi
Prezident Donald Trump povolal do druhého nejlidnatějšího města Spojených států na začátku června na pět tisíc vojáků, aby pomohli s ochranou imigračních agentů. Učinil tak proti vůli kalifornského guvernéra. A to i přesto, že nad Národní gardou mají obvykle kontrolu právě jednotlivé státy.
„Los Angeles to pevně ustálo, protože jsme chápali, co to znamená, když federální vláda přišla a vzala pravomoc našemu guvernérovi,“ sdělila Bassová. Nasazení Národní gardy přes odpor guvernéra je výjimečné, dodal Pondělíček a připustil, že se tímto krokem posílila centralizace v rámci USA na úkor členských států.
V případě, že se taková situace bude opakovat, lze očekávat, že spor dojde až k Nejvyššímu soudu, který pak stanoví precedent. „Zatím odvolací soud řekl, že prezident má poměrně širokou pravomoc v roli vrchního velitele Národní gardu nasadit, a to i přes nesouhlas guvernéra,“ přiblížil analytik, ale zdůraznil, že podle soudu tuto pravomoc je možné přezkoumat.
Zatčení amerických občanů
Americká administrativa si dala boj proti nelegální migraci jako jeden ze svých cílů. Federální agenti tak denně pozatýkají tisícovky lidí podezřelých z nezákonného překročení hranic – mezi nimi ale i ty, kteří jsou v zemi legálně.
„Řekl jsem všechno. Že jsem občan a že tu pracuji. Bylo jim to jedno. Nikdy mi neřekli mé obvinění a ihned mě poslali pryč,“ uvedl zadržený Američan George Retes, který je nejen občan Spojených států, ale i veterán z války v Iráku. Úřady ho bez důvodu na tři dny zadržely minulý týden. „Nedovolili mi se osprchovat. Nezavolali mi. Nedovolili mi mluvit s právníkem. Nikdy mi neřekli, za co jsem byl zatčen,“ stěžoval si Retes.
Politika současné vlády pokračuje ve snižování počtu nově příchozích nelegálních migrantů přes americko-mexickou hranici. Jen během prvních šesti měsíců Trumpova druhého funkčního období klesl na téměř rekordně nízkou úroveň.
