Větší porce naděje a úlevy nepřišla, a to je smutné, zhodnotil summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce v sobotním Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. „Sehrálo se toho hodně v tom ornamentu okolo, ale to, na co svět čeká, tam nebylo,“ dodal s tím, že Trump ani Putin žádné konkrétní výsledky vzájemného jednání nepředstavili.

„Očekával jsem, že ten mír ve vzduchu by mohl být tím, co dá lidem dávku naděje, ale to nemáme. Ale máme tu obrovský diplomatický průlom Ruska z izolace, takže nějaký výsledek tu je,“ podotkl Landovský. Domnívá se přitom, že Trump podnikne další kroky v rámci svých snah přispět k vyřešení ruské války na Ukrajině, jelikož do toho investoval „značný politický kapitál“.

Trumpovy snahy, aby válka skončila za každou cenu, se však zatím podle Landovského nepotkaly s vůlí Kremlu. „Rusko bude využívat toho, že na frontě stále každý den něco málo získává. Ta dynamika Moskvě svědčí, takže se v klidu vrátí k válčení a odbude si to, že už není v diplomatické izolaci. A Donald Trump bude muset sledovat, nakolik to poškozuje jeho reputaci státníka,“ sdělil bývalý velvyslanec.

Pozornost dle Landovského zasluhuje také rozhovor, který Trump po summitu na Aljašce poskytl stanici Fox News. V něm kromě Ukrajiny zmínil také Čínu a čínsko-ruské vztahy. „Vlastně odhaloval americkou strategii, která se netýká jen Ukrajiny a Evropy, týká se vypořádání světové architektury, rovnováhy mezi mocnostmi. A v tom Amerika hraje úplně jinou ligu a roli než všichni v Evropě,“ domnívá se.

Americký zájem podle Landovského nekoresponduje s tím ukrajinským

„My vidíme tu věc úzkou klíčovou dírkou výstupů vůči Ukrajině, a Amerika s Ruskem si zatím řeší záležitosti týkající se svých vztahů, třeba odzbrojování,“ uvedl bývalý diplomat s tím, že americký zájem dle jeho názoru nekoresponduje se zájmem Ukrajiny a je koncentrován na Rusko a snahu rozbít „rusko-čínské partnerství bez hranic“.

Evropa podle Landovského není v pozici, kdy by mohla do snah šéfa Bílého domu ukončit ruskou válku na Ukrajině výraznějším způsobem zasahovat. „Pokud nedokážeme za tři a půl roku dostat tu válku pod kontrolu, abychom neztráceli další území, tak je velice těžké bránit americkým snahám o její ukončení za ne úplně rovných podmínek. Nemáme vlastní cíl a prostředky tomu adekvátní, abychom měli vlastní hru, pokud se nám tato hra nelíbí,“ podotkl.

Za nejpravděpodobnější podobu případné budoucí dohody o zastavení bojů na Ukrajině považuje Landovský zamrazení současné frontové linie a vytvoření nárazníkového pásma. Domnívá se, že „kouzlo nárazníkového pásma a podmínek okolo je v tom, že Rusko, Západ i Ukrajina v tom mohou vidět přidanou hodnotu, něco, kam mohou promítat své naděje na lepší bezpečnost“.

K různým variantám výměn území mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterých se spekuluje v médiích, je Landovský spíše skeptický. „Myslím, že když někdo ve válce získá nějaké území, nebo ho ubrání či drží, a pak přijde jednání, tak ho těžko bude odevzdávat, když za něj zaplatil tolik krve,“ zmínil. Územní výměna by dle něj v tuto chvíli také odporovala ukrajinské ústavě.

Podíl.
Exit mobile version