Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než 70 politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.
Zatčen byl i bývalý opoziční poslanec Juan Pablo Guanipa, jehož ministr vnitra Diosdado Cabello označil za šéfa sítě, která podle něj chtěla sabotovat nedělní volby „teroristickými činy“ proti ambasádám, policejním stanicím, nemocnicím či energetické infrastruktuře. Guanipa na sociální síti X napsal, že byl zadržen neprávem, ale že se režimem zlomit nenechá.
Šedesátiletý Guanipa je blízkým spolupracovníkem šéfky hlavní opoziční aliance Maríi Coriny Machadové, která vyzvala k bojkotu nedělních voleb s tím, že jde o další frašku Madurova režimu. Další přední opoziční lídr, Henrique Capriles ale tvrdí, že k volbám je třeba jít a ukázat vládě, že lidé nevzdali boj za změnu režimu.
Cabello už začátkem týdne oznámil, že bylo zatčeno 38 lidí, včetně sedmnácti cizinců, mimo jiné z Albánie, Kolumbie, Mexika či Ukrajiny. Venezuelská vláda také v pondělí pozastavila letecké spojení s Kolumbií, což zdůvodnila snahou žoldnéřů dostat se do země a sabotovat volby.
Maduro je prezidentem od roku 2013
Venezuelané v neděli budou vybírat 285 členů jednokomorového parlamentu a také 24 guvernérů. Venezuela je přitom federací 23 států, ale loni parlament, ovládaný Madurovou koalicí, označil za 24. stát region Guayana Esequiba, který je součástí sousední Guyany a o nějž vedou tyto země přes sto let spor. Ten oživil Caracas v posledních letech poté, co se tam u pobřeží našla větší ložiska ropy.
Maduro, který je prezidentem od roku 2013, se u moci drží díky nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami. Represe vůči opozici jeho vláda zpřísnila po parlamentních volbách v prosinci 2015, které vyhrála opozice a po kterých Maduro začal s pomocí nejvyššího soudu činnost zákonodárného sboru blokovat. V roce 2017 pak vláda vytvořila Ústavodárné shromáždění, které de facto převzalo pravomoc parlamentu.
Velká část opozice bojkotovala i předchozí parlamentní volby v prosinci 2020, kdy se volilo 277 poslanců, nyní je to o osm více za region Guayana Esequiba. Do loňských prezidentských voleb hlavní opoziční aliance postavila kandidáta Edmunda Gonzáleze, který podle ní vyhrál. Ústřední volební komise ale označila za vítěze opět Madura, aniž by přitom zveřejnila kompletní výsledky.
Volební místnosti se v neděli ve Venezuele otevřou v šest ráno místního času (12:00 SELČ) a uzavřít by se měly v 18:00 místního času (o půlnoci SELČ). Server El Confidencial připomněl, že režim při minulých volbách nechal možnost volit déle v oblastech, kde má více příznivců.
