Aktual.: 10.01.2025 17:58
Caracas – Venezuelský prezident Nicolás Maduro dnes složil přísahu na další funkční období, informují zahraniční tiskové agentury. Opozice ale tvrdí, že vyhrál její kandidát Edmundo González Urrutia, a přísahu označila za státní převrat, napsala agentura AFP. Eevropská unie, Británie a Spojené státy oznámily sankce na další venezuelské představitele.
Maduro složil přísahu, kterou zahájil své třetí funkční období, krátce před 16:00 SEČ v parlamentu, který mají pod kontrolou provládní síly. Prezidentský mandát ve Venezuele trvá šest let. Přísahu Maduro označil za „velké vítězství venezuelské demokracie“. „Prezidentem mě neučinila vláda Spojených států,“ řekl po přísaze.
Inaugurace se podle deníku El País zúčastnili zástupci stovky zemí, delegací na nejvyšší úrovni však bylo jen málo. Do Caracasu přicestoval kubánský prezident Miguel Díaz Canel a očekáván byl i předseda dolní komory ruské parlamentu Vjačeslav Volodin.
O vítězství svého kandidáta Edmunda Gonzáleze je přesvědčena opozice, která poukazuje na výsledky ze zhruba 80 procent volebních okrsků. Zápisy shromáždily její příznivci. „Státní převrat byl dokonán,“ uvedla hlavní opoziční platforma PUD o Madurově přísaze. Podle PUD se Maduro drží u moci jen za použití brutální síly a proti vůli lidu.
Madurovo vítězství ve volbách zpochybňuje například Evropská unie, která žádá, aby oficiální orgány zveřejnily úplné a detailní volební výsledky, což se stále nestalo. EU dnes potvrdila dosavadní sankce proti Venezuele a rozšířila je na další venezuelské představitele. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové nemá Madurova vláda žádnou demokratickou legitimitu.
Nové sankce oznámily Británie a Spojené státy, které mimo jiné zapsaly na sankční seznam šéfa státní ropné firmy PDVSA Héctora Obregóna. „Maduro znovu ukázal naprosté pohrdání demokratickými pravidly a provedl nelegitimní inauguraci,“ uvedl podle agentury AFP představitel Bílého domu. Spojené státy také zvýšily na 25 milionů dolarů (zhruba 600 milionů korun) odměnu za informace vedoucí k dopadení Madura, který je hledaný americkou justicí.
Za zvoleného prezidenta označily Spojené státy Gonzáleze. Opoziční představitel, který žije od září v zahraničí, slíbil, že se do dneška vrátí do Venezuely, aby se ujal úřad. Podle agentury AP však pobývá na Dominikánské republice, kde je na návštěvě. Ve čtvrtek proti inauguraci demonstrovali příznivci opozice.
Madurovo vítězství přijali dosavadní blízcí spojenci Venezuely – Rusko, Čína, Kuba či Nikaragua. Komplikovanější vztahy má venezuelská vláda s Brazílií a Kolumbií, které kritizovaly povolební jednání úřadů. Brazílie a Kolumbie však na rozdíl od řady dalších latinskoamerických států oficiální vztahy s Caracasem udržely.
Maduro ve Venezuele vládne od roku 2013. Země se za tu dobu dostala do hluboké ekonomické a sociální krize a miliony obyvatel ji opustily. Prezident přistoupil na volby otevřené opozici kvůli snaze zmírnit západní sankce a dostat svou vládu z mezinárodní izolace, což se mu nepodařilo. Po červencových volbách úřady zakročily proti demonstracím, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většina se v posledních týdnech ocitla na svobodě.
