Aktual.: 27.05.2025 10:29

Caracas – Za vítěze nedělních parlamentních voleb ve Venezuele se podle očekávání prohlásila koalice autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Velká část opozice hlasování bojkotovala jako nedemokratické. Podle opozice se voleb účastnilo jen asi 15 procent voličů, zatímco režim tvrdí, že hlasovat přišlo 42,6 procenta voličů, informovala agentura EFE.

„Dnes jsme opět porazili tento zločinný režim… více než 85 procent Venezuelanů ho neposlechlo a nešlo volit,“ uvedla na síti X šéfka hlavní opoziční aliance Jednotná demokratická platforma (PUD) María Corina Machadová. Před volbami vyzvala k bojkotu hlasování s tím, že jde o další frašku pořádanou Madurovým režimem.

Mnozí Venezuelané mají tyto volby za zbytečné. Loni v červenci si totiž podle PUD a jejích kopií výsledkových listin z víc než 80 procent volebních místností vybrali za prezidenta opozičního politika Edmunda Gonzáleze. Ústřední volební komise ale označila za vítěze opět Madura, aniž by dodnes zveřejnila kompletní výsledky.

Předseda parlamentu a Madurův spojenec Jorge Rodríguez v pondělí podle AFP oznámil, že koalice vedená prezidentovou Sjednocenou socialistickou stranou Venezuely (PSUV) získala v 285členném jednokomorovém zákonodárném sboru 256 křesel.

„Chavisté získali 256 poslanců z 285 a opozice celkem 29 poslanců,“ řekl Rodríguez. Jako chavisté jsou označování příznivci Huga Cháveze, který byl prezidentem od roku 1999 do své smrti v roce 2013, kdy ho vystřídal Maduro. V parlamentu, který měl dosud 277 křesel, má nyní většinu koalice Velký vlastenecký pól Simóna Bolívara (GPPSB) vedená Madurovou PSUV.

Oficiální výsledky ale zatím zveřejněny nebyly; funkční období nového parlamentu začíná 5. ledna 2026. Volby vláda vyhlásila předčasně, konat se měly jako obvykle v prosinci.

Vládní strana v neděli získala podle Rodrígueze také 23 guvernérů, což je víc, než měla dosud. Její kandidát, admirál Neil Villamizar, byl zvolen i do čela regionu Guayana Esequiba, který je součástí sousední Guyany, ale venezuelský parlament ho loni označil za 24. stát venezuelské federace. O region bohatý na ropu a drahé kovy vedou obě země spor přes sto let.

Maduro v neděli prohlásil, že guyanský prezident Irfaan Ali si s ním bude muset usednout ke stolu a přijmout venezuelskou svrchovanost. Podle řady analytiků ale volby pro region v Guayně, které se konaly na venezuelském území, nebudou mít žádný reálný dopad a jsou pouze Madurovou propagandou. Ali nicméně před volbami navštívil posádku u hranic s Venezuelou a znovu prohlásil, že nedá Venezuelanům ani kilometr svého území a že armáda je připravena zemi bránit.

Před volbami Madurův režim opět zesílil represe vůči svým kritikům; tvrdil, že se spikli proti vládě a snaží se volby sabotovat. Jen minulý týden bylo zatčeno sedm desítek lidí, včetně exposlance a blízkého spolupracovníka Machadové Juana Pabla Guanipy. O mnoha zadržených nemají jejich příbuzní žádné zprávy, uvedla EFE.

Maduro se u moci drží díky nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami. Represe vůči opozici jeho vláda zpřísnila po parlamentních volbách v prosinci 2015, kdy vyhrála opozice. Madurova vláda ale poté začala s pomocí nejvyššího soudu činnost zákonodárného sboru blokovat. Velká část opozice pak další parlamentní volby v prosinci 2020 bojkotovala.

Podíl.