Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
„Zákon o demokratickém soužití byl přijat,“ oznámil předseda sněmovny Jorge Rodríguez, což bylo provázeno potleskem poslanců. Zákon byl podle Rodrígueze zaslán k podpisu prozatímní prezidentce Delcy Rodríguezové, což je jeho sestra. Prezidentka, která návrh zákona předložila koncem minulého měsíce, několik hodin po jeho schválení poslanci normu podepsala.
Podle agentury AP prezidentka při podpisu řekla, že političtí vůdci země „se zbavují trochy netolerance a otevírají nové cesty pro politiku ve Venezuele“.
Schválení zákona by mohlo vést k propuštění politiků, aktivistů, právníků a mnoha dalších osob a v podstatě uznává, že vláda drží stovky lidí ve vězení z politických důvodů, poznamenala agentura AP. Úřady přitom po celá desetiletí popíraly, že by zadržovaly jakékoli politické vězně.
Jde tak o další významný politický posun ve Venezuele, kde vláda už minulý měsíc začala plnit požadavky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně revize zákona o ropném průmyslu.
Venezuelská nevládní organizace hájící práva vězňů Foro Penal odhaduje, že z politických důvodů zůstává ve vězení více než 600 lidí.
Už po Madurově zajetí vláda Rodríguezové oznámila, že propustí značný počet vězňů. Příbuzní a organizace pro ochranu lidských práv však kritizují pomalé tempo propouštění. Podle Foro Penal zatím bylo propuštěno 448 disidentů.
Rodiny doufající v propuštění svých blízkých trávily dny před vězeňskými zařízeními. Několik z nich zahájilo v sobotu hladovku. Podle AFP příbuzní politických vězňů držených v caracaské věznici Zona 7 hladovku po schválení amnestijního zákona ukončili. Z původních deseti žen, které protest zahájily v sobotu, však až do čtvrtka hladovku držela pouze jedna.
