Komerční prezentace Aktual.: 27.03.2025 09:40
Brusel – Česku se v Evropské unii daří prosadit spoustu věcí, Češi se ale nechovají jako buldozer, vnímají i potřeby ostatních zemí, daří se jim nacházet kompromisy a vytvářet koalice. V rozhovoru s ČTK to uvedl nový český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl. Do funkce nastoupil na začátku února, předtím působil jako velvyslanec v Lucembursku a za poslední dva měsíce absolvoval už tři summity EU.
„Start to byl rychlý. Můj první pracovní den začal tím, že jsem vyzvedával premiéra na letišti, konal se totiž neformální summit,“ uvedl Bärtl. „Z nuly na 100 to bylo v řádu dnů, což je na jednu stranu zábavné, na druhou stranu takové ty běžné věci, které člověk potřebuje udělat, když se přestěhuje, tak ty absolutně nestíhám,“ dodal.
Práce v takzvaném Coreperu, tedy mezi velvyslanci členských států EU v Bruselu, kde se předjednává veškerá zásadní agenda, je podle něj velmi zajímavá. Protože jde o množství témat, která se v EU řeší, načítal si je postupně už půl roku dopředu. „Některé věci jsem znal z dřívějška, kdy jsem se věnoval obchodní politice, takže to nebyl úplný náraz. Na druhou stranu pracovní rytmus je tady jiný a není úplně přesně ohraničený žádnou pracovní dobou, takže v tom je to také náročné,“ uvedl Bärtl, který v Bruselu vystřídal velvyslankyni Editu Hrdou.
Diplomatickou kariéru zahájil v roce 1999, dříve působil i v Kanadě a ve Francii. Byl také náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu v letech 2014 až 2019. Post velvyslance v Lucembursku pak zastával od února 2020.
Na jednáních unijních velvyslanců panuje podle českého diplomata „relativně přátelská atmosféra“, i když se debatuje o tématech, na která mohou mít jednotlivé země opačný politický názor, ať již jde o Blízký východ či některé obchodní záležitosti. „Když dochází k názorovému lámání chleba, tak je to vkusnou formou. Svým způsobem i země, která třeba v tuto chvíli není úplně unijně v souladu s ostatními, tak ona samotná jedná profesionálně a stejné jsou i reakce ostatních,“ uvedl Bärtl.
Na nedávných jednáních Coreperu byly předmětem debat zejména postoje Maďarska, které blokovalo několik kroků, mimo jiné prodloužení sankcí proti Rusku a Bělorusku. Stejně tak se Budapešť již dvakrát nepřipojila k závěrům z jednání Evropské rady, tedy unijních prezidentů a premiérů, které se týkaly Ukrajiny.
„Přípravy Evropské rady nejsou úplně jednoduché, zejména takzvané draftování. Když máme nějaké priority, potřebujeme je dostat do závěrů, a když se to úplně na začátku nedaří, tak tam je potřeba vyvinout určitou sílu, přesvědčit další členské státy, u kterých by se dalo předpokládat, že nás podpoří. Takže tam je nutné si to odpracovat,“ popsal český velvyslanec.
Podobně náročná byla podle něj jednání o sankčním balíčku proti Rusku schváleném v únoru, do kterého si každý stát chtěl prosadit „své věci“, a rovněž i nedávné prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům. Maďarsko nejprve požadovalo vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU, následně tento požadavek snížilo. Další členské státy ale měly zase jiné požadavky. Kompromis se nakonec podařilo vyjednat polskému předsednictví v Radě EU.
Draftování závěrů Evropské rady na úrovni velvyslanců spočívá v tom, že daný stát jedná se svým ústředím v metropoli a pak na Coreperu představí, jaké jsou jejich „nepřekročitelné meze“. Kabinet předsedy Evropské rady Antónia Costy všechny tyto postoje posbírá a na dalším jednání se snaží připravit nový návrh závěrů summitu.
„Před posledním summitem ale probíhalo draftování i přímo během jednání velvyslanců. Například byla deset minut pauza, za pochodu bylo nutné konzultovat Prahu, zároveň si připravovat nějaké koalice, konzultovali jsme také s našimi experty, vymýšleli jsme, jak tam dostat to, co je pro nás důležité, ale aby to nebylo v konfliktu s tím, co je důležité pro jiné členské země, to znamená, abychom tam my dostali to svoje a oni také to svoje,“ prozradil Bärtl, jak vypadalo zákulisní vyjednávání před poslední Evropskou radou 20. března. Takto se Česku například podařilo do závěrů dostat pasáž o řešení situace v automobilovém průmyslu, který je pro Prahu velmi důležitý.
Česko má podle velvyslance v Bruselu pověst důvěryhodného partnera, je tomu tak i díky velmi úspěšnému předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. Ostatní země vnímají i konzistentní postoje České republiky po ruské agresi na Ukrajinu i to, jak se Praha zachovala k ukrajinským uprchlíkům. „Máme největší počet ukrajinských uprchlíků na hlavu a byli jsme jim během 14 dnů schopni dát status, který jim umožňoval působit na trhu práce i sociální pojištění. To by v některých členských zemích trvalo podstatně déle. Takže dává to jistý obrázek o flexibilitě české administrativy a celkově pozitivní signál o nás,“ uvedl český diplomat. Evropskou komisí bývá také často vyzdvihována česká muniční iniciativa.
Čeští občané si někdy stěžují, že Česko jako malá země může jen těžko v Evropské unii něco prosadit. S tím ale velvyslanec Bärtl nesouhlasí. „Zaprvé nejsme malá země, jsme někde uprostřed. A zadruhé, spoustu věcí se nám daří prosadit,“ uvedl. V této souvislosti vyzdvihl zejména českou snahu o „vytváření koalic i empatické vnímání jiných členských zemí a jejich potřeb“. „Nejdeme do všeho jako buldozer, ale hledáme kompromisy,“ dodal a ocenil práci expertů na Stálém zastoupení při EU, kteří podle něj „tuto disciplínu zvládají perfektně“.
V souvislosti s válkou na Ukrajině i kroky nové americké administrativy se v EU často hovoří o tom, že současná sedmadvacítka by měla jednat rychleji a rozhodněji. Podle českého diplomata je to vidět i na jednáních v Bruselu. „I když jsem tady jen dva měsíce, tak pozoruju tu akceleraci,“ uvedl. Dění v USA a dominový efekt, který se dotýká Evropy na mnoha frontách, mohl podle něj způsobit dva scénáře, na jednu stranu paniku, na druhou stranu soustředění se na účinnou reakci. „A k mému příjemnému překvapení dochází zcela jednoznačně k tomu druhému,“ dodal s tím, že reakce unijních institucí jsou „rychlé a neukecané“.
Zmínil přitom, že souhlasí s tím, co nedávno napsal bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, tedy že Evropa by neměla panicky reagovat na každý tweet či tiskovou konferenci v USA, ale soustředit se na své sdílené hodnoty. „A líbil se mi i postřeh (amerického historika) Timothyho Snydera, který uvedl, že rok 2025 není o tom, co Američané říkají, ale co Evropané udělají,“ dodal. I členské státy se podle něj snaží pracovat na tom, aby byly rozhodnější a akceschopnější.
V Bruselu se nový český velvyslanec postupně seznamuje se svými kolegy z ostatních členských států, setkává se rovněž se zástupci kabinetů jednotlivých eurokomisařů. „Až si obejdu první základní kolečko, tak snad budu mít i více času prozkoumat samotný Brusel, to jsem zatím nestihl,“ řekl Bärtl. „Dostal jsem se ale dvakrát do kokpitu letadla, co je pro mě důležité,“ zmínil diplomat, jehož koníčkem je právě létání v malých sportovních vrtulových letadlech. „Už jsem tady našel letiště a zatím si udržuji členství i v aeroklubu v Lucemburku, možná se to bude hodit při cestách na Rady EU, které se tam konají. Abych měl kde zaparkovat,“ dodal s tím, že nedávno takto z Bruselu do Lucemburku už i jako kopilot letěl.
