Velký souboj v Senátu kvůli Lex Ukrajina vyhrála vláda. Kritikům chyběly hlasy

Návrh na zavedení nového trestného činu předložil ho poslanec STAN Martin Exner. Za plánem stála vládní koalice a také tajné služby a policie. Všichni svorně tvrdili, že zavedení nového paragrafu je nutné v zájmu bezpečnosti Česka schválit co nejdříve. 

Proto ho také „přilepili“ k novele zákona zvaného lex Ukrajina. Jde o normy týkající se původně pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Česku, ale i dalších problémů souvisejících s ruskou válkou proti Ukrajině.

Jakmile ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vešel ve středu do Senátu, kde zákon obhajoval, hned viděl i slyšel, že narazí na spoustu připomínek a kritiky. Mnoho senátorů vystoupilo s kritikou, zatímco Rakušan podrobně a naléhavě vysvětloval, proč si by senátoři měli zákon přijmout.

„Ta debata je těžká. Já jsem sem nešel za jednoduchou debatou,“ přiznával, když si v dlouhé rozpravě vyslechl různé připomínky například k tomu, proč jsou v zákoně slova cizí moc. „Termín ‚cizí moc‘ je snad něco, s čím se v našem legislativním pořádku nesetkáváme? Senátor by měl vědět, že ‚cizí moc‘ používá trestní zákoník u vlastizrady, vyzvědačství, styků ohrožujících mír. A není v tom žádný problém. To už dávno v našem legislativním pořádku máme,“ prohlásil.

Návrh vzbuzuje v Senátu polemiky a velké emoce už několik dní, což se v den projednávání jen potvrdilo. Když Aktuálně.cz před středeční schůzí horní komory zjišťovalo, zda návrh projde, většinou zaznívalo, že pravděpodobně ne.

„Myslím, že to neprojde. Hlasování našeho klubu nebude jednotné. Už o tom řadu dnů diskutujeme s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Ale spíš se to vrátí do Poslanecké sněmovny,“ prohlásil předseda klubu Starostů Jan Sobotka.

On sám přitom návrh podporuje. „Jsem přesvědčený, že je to věc potřebná. Nyní je rozdíl mezi špionáží a vyzvědačstvím. Toto je měkká forma, takže my nemáme ani možnost vyslechnout člověka, který z nějakých podivných důvodů mapuje naše životy, fotografuje naše objekty, možná se zabývá i mapováním strategických objektů. Není to špion, ale najatý člověk. Jsem přesvědčený, že toto v zákoně chybí,“ dodal Sobotka. Neobává se toho, že by mohlo dojít ke zneužití paragrafu, jak tvrdí někteří kritici.

Pro novinku je i předseda největšího senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. I on ale očekává, že návrh to bude mít v Senátu těžké. „Náš klub nebude určitě hlasovat jednotně, mezi kolegy jsou na tento paragraf různorodé názory. Senátoři, kteří jsou proti, nám například říkají, že takový paragraf je hodně vágní. Já s tím problém nemám, nemyslím si, že je návrh vágní,“ řekl Nytra. 

Formulace je příliš široká, míní Marvanová

Zcela proti jsou senátoři hnutí ANO, což těsně před hlasováním potvrdila šéfka jejich klubu Jana Mračková Vildumetzová. „Budeme hlasovat pro vrácení návrhu zákona poslancům. Není důvod, abychom takový paragraf nyní schvalovali, měl by být mimo jiné jinak formulovaný, protože takto ho lze zneužít,“ tvrdí.

„Velmi se mi nelíbí ani to, že ministr vnitra Vít Rakušan nepřišel do výboru, který byl garanční pro projednání lexu Ukrajina VII. Nebyl tam ani jeho náměstek či vrchní ředitel. Vůbec nerozumíme ani tomu, že nový trestný čin byl k tomuto zákonu přidělaný dodatečně jako přílepek,“ prohlásila.

V čele kritiků stojí v Senátu především senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Ta má sice blízko k vládě, ale někdy vystupuje proti koaličním stranám. „Zrádnost nového paragrafu spočívá především v tom, že jeho formulace je natolik široká, že vůbec nevysvětluje, co se myslí ‚neoprávněnou činností pro cizí moc‘,“ namítá.

„Podle znění paragrafu jde o jakoukoli činnost, i tu, která je v souladu se zákony. Trestnou z toho dělá jen úmysl, což je subjektivní vztah jednající osoby k její činnosti. To znamená, když totéž dělají dvě osoby, trestné je to podle toho, jaký poměr ke státním zájmům ta osoba má,“ míní. Podle svých slov byla překvapena, že vládní poslanci něco takového podpořili.

Ministr Rakušan návrh hájí nejen nyní v Senátu, ale obhajovat ho musel i ve sněmovně. „Na znění tohoto paragrafu se shodují všechny tři tajné služby, všechny chtějí, aby tato skutková podstata byla definována. Není to ničí hra, je to reakce na objektivně existující skutečnost, na bezpečnostní situaci, která v České republice v současné době je,“ prohlásil nedávno ve sněmovně.

Také poslanec Martin Exner, který návrh předložil společně s Rakušanem nebo ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, o nutnosti paragrafu nepochybuje. „Trestní zákoník ve své stávající podobě neobsahuje specifický trestný čin, který by postihoval neoprávněnou činnost pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala,“ argumentuje.

Cizí mocí se myslí podle něj každý stát mimo Česko bez ohledu na postoje, jaké k Česku zaujímá, a nadnárodní organizace sdružující několik států, například vojenská nebo jiná uskupení. „Cizí moc zde představují orgány a instituce cizího státu nebo nadstátní organizace reprezentované jejich pracovníky,“ podotkl.

Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s šéfem BIS Michalem Koudelkou (15. 5. 2024)