Bezmála 70 procent Ukrajinců upřednostňuje co nejrychlejší ukončení bojů. Pouze 24 procent jich podporuje pokračování války až do vítězství, zatímco v roce 2022 tento postoj zastávala jasná většina (73 procent). Ukazuje to nejnovější průzkum amerického Gallupova ústavu.
Je to důkaz únavy a těžkých ztrát, které zasáhly takřka každou rodinu. Ukrajinci už nepreferují boj až do vítězství jako na začátku války. Místo toho upřednostňují vyjednávání – a to napříč všemi věkovými skupinami i napříč všemi regiony Ukrajiny. Přitom v roce 2022 si jen 22 procent Ukrajinců myslelo, že by Kyjev měl hledat cestu, jak vyjednáváním ukončit válku co nejdříve. Dnes si to ovšem myslí už 69 procent obyvatel.
Zároveň jsou však Ukrajinci skeptičtí ohledně toho, zda se boje podaří opravdu zastavit. Jen pět procent si myslí, že je to velmi pravděpodobné, a 20 procent, že je to spíše možné. Skoro 70 procent má za to, že je to velmi anebo spíše nepravděpodobné.
Výrazně se změnil také pohled Ukrajiny na její klíčové spojence. V roce 2022 důvěřovala Spojeným státům více než půlka obyvatel, nyní je to pouhých 16 procent. Důvěra ve Washington a naděje na rychlý vstup do NATO i Evropské unie tak slábnou.
V roce 2022 si 64 procent Ukrajinců myslelo, že do NATO vstoupí do deseti let, dnes si to myslí jen třetina z nich. V případě vstupu do EU mělo v roce 2022 73 procent Ukrajinců za to, že do unie vstoupí do deseti let, nyní tato podpora klesla na 52 procent. Výrazně se ale zlepšilo vnímání Německa: Berlínu nyní důvěřuje rekordních 63 procent respondentů, a to i přes opatrnější postoj Německa v prvních měsících války.
To, že Ukrajinci chtějí ukončit boje, ale neznamená, že chtějí kapitulovat. Podle nového průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie, provedeného mezi koncem července a začátkem srpna, většina obyvatel odmítá ruský mírový plán. Průzkum se zaměřil na vnímání tří zjednodušených verzí mírových plánů, jejichž autoři nebyli respondentům sděleni, aby se předešlo zkreslení. Jde o plán USA, společný plán Evropy a Ukrajiny a plán Ruska.
Největší podporu získal společný evropsko-ukrajinský plán, který garantuje Ukrajině bezpečnost od evropských států i USA bez uznání ruské okupace a zároveň počítá s postupným vstupem Ukrajiny do Evropské unie. S uvolněním sankcí počítá až po dosažení trvalého míru. Tento kompromisní plán je ochotna přijmout více než polovina dotázaných (54 procent).
Podpora amerického plánu mírně vzrostla oproti předchozím měsícům, ale zastavila se na 39 procentech. Ten počítá s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu od evropských států, Rusko si ponechá kontrolu nad okupovanými územími, USA oficiálně uznají Krym jako součást Ruska a USA a Evropa zruší všechny sankce proti Rusku.
A nakonec jen 17 procent by bylo ochotno přijmout ruský mírový plán – oproti 76 procentům Ukrajinců, kteří jsou kategoricky proti. Podle tohoto plánu by Ukrajina musela výrazně snížit stav své armády, trvale se vzdát členství v NATO, uznat anexi okupovaných oblastí a USA i Evropa zruší všechny sankce proti Rusku.
Zajímavé jsou místní rozdíly v postoji k mírovým plánům. Ve všech regionech Ukrajiny je ruský plán jednoznačně odmítán. Na východě země je výrazně vyšší ochota přijmout plány USA a Evropy, zatímco v dalších regionech je podpora těchto plánů vyrovnanější, s poměrně velkou skupinou jak podporovatelů, tak odpůrců. Ovšem v případě všech mírových plánů jejich přijatelnost v očích Ukrajinců v čase postupně setrvale roste.
