Týdeník Ekonom porovnal mzdy v klíčových firmách české ekonomiky. Rozdíly ve výdělcích se budou mezi profesemi i společnostmi prohlubovat.
Průměrná mzda v Česku stoupá k 50 tisícům korun, tempo přibližování k této hranici se však bude v následujícím období zpomalovat. Loni rostl průměrný výdělek o osm procent, což nestačilo ani na pokrytí inflace. Letos i v příštím roce by podle odhadů měly mzdy růst i reálně, lidem tedy zůstane v peněžence víc peněz i po odečtení inflace. Podle Comp & Ben Asociace, která se zabývá analýzou mezd a systémy odměňování, je letošní průměrný nárůst základních mezd 5,7 procenta.
„Očekáváme, že průměrný růst mezd v komerční sféře v příštím roce lehce zpomalí a skončí v rozmezí 4,5 až pěti procent,“ říká ředitel asociace Tomáš Jurčík. Nejrychleji by mzdy podle analýzy mohly růst v technologických a výrobních odvětvích. „Pozice zaměstnanců ve vyjednávání je stále silná hlavně v nedostatkových oborech, kde trh stále vykazuje známky přehřátí,“ říká Jurčík.
Jde například o specializované technické pozice a vybrané IT odborníky, kteří jsou klíčoví pro podporu digitalizace a přechod na nové technologie. Více peněz čeká také na lidi, kteří obsazují odborné provozní pozice. Mzdy jim porostou v průměru rychlejším tempem než manažerům. Stále více se prohlubují také rozdíly mezi jednotlivými odvětvími i konkrétními firmami.
Data, která zveřejňují statistici či ministerstvo práce, poskytují přehled o průměrné mzdě v daném odvětví či mediánu výdělku v konkrétní profesi. Už ale neukážou, jaké odměňování panuje v jednotlivých firmách. Týdeník Ekonom proto prošel poslední výroční zprávy a účetní závěrky nejvýznamnějších společností, které působí na českém trhu. Cílem bylo zjistit, kde si zaměstnanci přijdou na nejlepší peníze.
Údaje nejsou stoprocentně srovnatelné, protože je firmy nezveřejňují ve zcela stejné podobě. Někdy jsou v číslech zahrnuti i členové vrcholového managementu, jejichž vysoké příjmy průměrný údaj vychylují. Jindy jsou dostupná čísla o mzdových nákladech na běžné zaměstnance, firmy ale přistupují odlišně k definici skupiny vedoucích pracovníků. Jedno číslo také neodráží rozmanité a různě placené pozice uvnitř firmy. Základní orientaci a přehled o průměrné mzdové úrovni v roce 2023 u jednotlivých zaměstnavatelů však poskytnou.
Globální IT koncerny odměňují štědře
Srovnání potvrzuje, že nejvyšší mzdy panují v odvětví informačních technologií. Vůbec nejlépe platí své zaměstnance globální koncerny. Zaměstnanci českých poboček IBM a Microsoftu najdou na výplatních páskách částky, které významně převyšují 150 tisíc korun měsíčně. Přes tuto částku se přehoupla také průměrná mzda v Řízení letového provozu. Jde o průměrný údaj za celou firmu, která má takřka tisícovku zaměstnanců. Samotní řídící letového provozu si přijdou v průměru na více než 200 tisíc korun, nástupní plat po absolvování náročného výcviku se pohybuje kolem 90 tisíc.
Na dobré peníze si přijdou i v poradenských firmách. Třeba v konzultační firmě McKinsey & Company, kde předloni výplaty vyšplhaly v průměru k 150 tisícům. Loňské údaje zatím nejsou k dispozici. V EY se loni průměrná mzda přehoupla o pár tisícovek přes 100 tisíc korun. Dobré mzdy jsou tradičně ve finančním sektoru. S průměrnou mzdou přes 120 tisíc korun vyčnívá J&T Banka, která se zaměřuje na bohatou privátní klientelu. V bankách, které se zaměřují na běžné zákazníky, se mzda pohybuje nejčastěji mezi 50 a 70 tisíci korunami.
Transformace energetiky spolu s krizí a růstem cen zvedla v tomto odvětví mzdy. Vévodí mu provozovatel přenosové soustavy ČEPS, kde si zaměstnanci loni přišli v průměru takřka na 93 tisíc korun, což bylo meziročně o 20 procent více. ČEZ svým zaměstnancům platí v průměru 75 tisíc korun, v této cifře vypočtené z výroční zprávy jsou nicméně zahrnuty i výplaty pracovníků v zahraničních dceřiných společnostech. Těžební firma MND svým pracovníkům dává v průměru 65 tisíc korun.
Foto: Týdeník Ekonom
Své zaměstnance dobře platí také Škoda Auto, tahoun tuzemského automobilového průmyslu. Průměrná mzda za všechny pracovníky tu dosáhla takřka 83 tisíc korun, ve výrobních pozicích to bylo kolem 70 tisíc korun. Na výplaty výrazně nad tuzemskou průměrnou mzdou si přijdou i v dalších podnicích z odvětví. Mezi firmami však panují velké rozdíly. Až na výjimky platí, že lepší peníze dostanou lidé ve společnostech se zahraničními vlastníky, případně tam, kde je větší podíl automatizace. Vyšší průměrná mzda je i v podnicích, kde mají rozsáhlé vývojové kapacity. Ve fabrikách, kde je hodně ruční práce, jsou mzdy naopak často hluboko pod tuzemským průměrem.
Nůžky se budou rozevírat
Zajímavé údaje poskytuje také srovnání odvětví i jednotlivých profesí, za nímž stojí ministerstvo práce. Nejvyšší nárůst mediánové mzdy letos zaznamenaly zdravotnictví a sociální péče, kde se projevilo narovnávání pokřivených pracovních podmínek a úprava přesčasů. Mzdy se zde zvýšily téměř o 11 procent zhruba na 40 tisíc korun. Další v pořadí je pak doprava a skladování s nárůstem o necelých devět procent na 39,4 tisíce korun. Nejméně se přidávalo v zemědělství, kde jsou aktuálně druhé nejnižší mzdy. Tradičně nejhůře oficiálně placená práce je v oblasti ubytování a stravování.
Důvodů, proč bude další růst mezd spíše zpomalovat, je víc. „Ekonomický růst je víceméně symbolický, nezaměstnanost pozvolna narůstá a trh práce zůstává rigidní. Rychleji se bude zvyšovat minimální mzda, ale její efekt na průměrnou mzdu je jen omezený,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
V delších časových úsecích se ve vývoji mezd odráží hlavně růst produktivity. „Právě ten je důvodem, proč v rámci zpracovatelského průmyslu nabízejí například výrobci dopravních prostředků o tři čtvrtiny vyšší průměrnou mzdu než výrobci potravin,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle jeho slov bude produktivita určujícím faktorem pro odměňování i do budoucna. „Předpokládám, že se budou nůžky v odměňování mezi podniky i celými odvětvími rozevírat s tím, jak bude docházet k proměnám ve struktuře ekonomiky,“ říká ekonom.
Dalším faktorem, který ovlivní růst mezd, bude tlak odborů. Budou argumentovat doháněním propadu reálných mezd z minulých let. Jurčík z Comp & Ben Asociace říká, že zaměstnavatelé budou navyšovat mzdy pouze tam, kde to jejich ekonomická realita umožní. Může je zbrzdit zpomalení některých oblastí ekonomiky či značné nárůsty mezd v posledních letech, byť často zaostaly za inflací.
Foto: Týdeník Ekonom
Uvnitř firem bude záviset hlavně na senioritě, i tady se budou mzdové rozdíly prohlubovat. „Na kvalifikovaná pracovní místa zaměstnavatelé nejčastěji hledají uchazeče na střední úrovni, již s určitými zkušenostmi. V této kategorii mohou očekávat lidé větší nárůsty než například na pozicích ve vyšším managementu nebo naopak na pozicích pro absolventy,“ říká marketingová manažerka z personální společnosti Hays Kristýna Králová. Mnozí zaměstnavatelé se také vydávají cestou motivace svých zaměstnanců zavedením výkonnostních bonusů – tedy základní mzda zůstává stejná, ale zatraktivní se bonusová složka – například u obchodních pozic napříč sektory či některých rolí ve stavebnictví.
Na druhou stranu, mzdové pohyby lze předpokládat i s ohledem na blížící se platnost evropské směrnice, která přinese do oblasti odměňování větší transparentnost a odstranění rozdílu mezi výdělky žen a mužů, který je v naší zemi stále velmi výrazný. „Zaměstnavatelé budou proto v mnoha případech muset tyto nerovnosti začít odstraňovat,“ říká marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.
Zaměstnancům se často do změn nechce
S aktuální průměrnou mzdou kolem 46 tisíc korun stále Česko patří do skupiny zemí EU s nejnižšími výdělky. Vedle bývalých sovětských satelitů k nim patří také Řecko. Ve Španělsku si zaměstnanci vydělají zhruba o polovinu více, ve Švédsku je to více než dvojnásobek a v Německu, Rakousku či Belgii takřka trojnásobek. Výzkumník Jakub Grossmann z Národního institutu SYRI a CERGE‑EI říká, že nízké mzdy jsou mimo jiné důsledkem strnulého českého trhu práce. Frekvence, se kterou lidé v Česku mění zaměstnaní, patří v rámci všech zemí evropské sedmadvacítky k nejnižším.
Foto: Týdeník Ekonom
Má to vliv na celou ekonomiku. Grossmann upozorňuje, že na jedné straně díky nízkým mzdám přežívají zastaralé a málo produktivní firmy, či dokonce celá odvětví. Na druhé straně se kvalifikované pracovní síly nedostávají novým a potenciálně mnohem produktivnějším činnostem.
Potvrzují to i zaměstnavatelé. „Pracovní trh sice vykazuje určitý pohyb, ale jde spíše jen o určité obory. Vnímáme, že ochota lidí měnit místo je nižší, preferují více stabilitu nad peněžní odměnou,“ říká ředitelka pro lidské zdroje Schneider Electric Ida Ročňáková. Podle ní se tedy dá čekat, že tlak na navýšení mezd se sníží. „Zaměstnanci i zaměstnavatelé budou preferovat stabilitu ve formě udržení pracovních míst nad samotným navyšováním mezd. Očekávám větší příklon k benefitům, které stále ještě mají určitou flexibilitu pro zaměstnavatele a mají přínosy pro zaměstnance,“ říká.
To může sice být dobrá zpráva pro zaměstnavatele, ale ke zrychlení tempa růstu mezd nepovede. Největší část přírůstku statisticky vykazované průměrné mzdy připadá na ty, kdo si najdou novou, výrazně lépe placenou práci.
I lidé z personálních agentur říkají, že k většímu navyšování dochází téměř výhradně na individuální bázi. „Bývá spojeno se změnou zaměstnavatele, kterou inicioval právě zaměstnavatel, tedy v případě přímého oslovení uchazeče, který není na pracovním trhu aktivní,“ říká Králová z personální společnosti Hays. V takových případech se zvýšení pohybuje nejčastěji mezi 10 a 15 procenty, bez ohledu na obor či profesi. Kouba z Grafton Recruitment připomíná, že finance jsou hlavním důvodem pro změnu zaměstnání. „Zajímavé však je, že i když k setrvání na pracovišti by zaměstnance nejvíce přesvědčilo zvýšení mzdy, firmy k tomu kroku přistupují jen v pěti procentech případů, kdy se dozvědí o úmyslu zaměstnance odejít,“ říká Kouba.
Podle Králové probíhá největší přetahovaná o lidi ve strojírenství, výrobě a vývojových centrech. Do Česka míří v této oblasti nové investice. Bude tedy potřeba, aby zaměstnavatelé byli schopni svou nabídkou – ovšem nejen finanční – zaujmout. „Zaměstnanci se stále více zajímají o komplexní balíček – tedy finanční ohodnocení, benefity, nabízenou flexibilitu, atraktivitu zaměstnavatele a produktu. A také o tom, jakou kariérní perspektivu budou mít ve firmě do budoucna,“ říká Králová.
V IT, kde ještě před pár lety pomohla přetahovaná o zaměstnance vyhnat mzdy prudce nahoru, už situace trochu ochladla. Dnes zaměstnavatelé bojují především o ty největší hvězdy. „U nich je přetahovaná možná dokonce ostřejší než kdy dřív. Ale pro ‚zbylých‘ 80 procent IT trhu to spíše neplatí,“ říká Vojta Roček, partner Presto Tech Horizons. Před rokem 2023 se v IT nabíral pomalu každý, kdo měl po ruce myš a klávesnici.
Očekávalo se pokračování expanze v digitalizaci a přechodu do virtuálního prostoru, které začaly během covidu. „Mnoho nápadů, firem a očekávání – hlavně třeba v oblasti vzdělávání – ale nepřežilo střet s postcovidovou realitou, kdy o některé digitální služby přestal být zájem,“ dodává Roček. Zároveň je možné, že pozorujeme první zárodky IT revoluce, kdy některé systémy už není potřeba intenzivně rozvíjet a programovat, protože máme předpřipravená řešení od umělé inteligence. „Jestli a jak velký vliv to bude mít na ekonomiku, ještě nelze předjímat,“ říká Roček.
Umělá inteligence a pokračující robotizace může ostatně v budoucnu převrátit celý pracovní trh. Už teď se to projevuje v tom, že na významu získávají profese, které AI nedokáže nahradit, a také pozice, které práci AI dokážou plně využít.
Video: Evropa chystá změnu v odměňování. Expertka řekla, kdy si můžete říct o vyšší plat (18. 4. 2024)
Spotlight Aktuálně.cz – Lenka Farkačová | Video: Tým Spotlight
