„Rozměry dinosaurů a dalších tvorů, kteří žili v období pozdní křídy, je těžké zachytit slovy nebo obrazy. Můžeme vám říct, že deinosuchus je dlouhý devět metrů, ale pohled na něj má mnohem větší dopad,“ říká kurátorka z Muzea vědy Tellus ve Spojených státech. Řeč je o prehistorickém zástupci rodu krokodýlů pojmenovaném Deinosuchus schwimmeri, jinak také zvaném „zabiják dinosaurů“.
Vědcům se nyní poprvé podařilo zrekonstruovat jeho podobu do nejmenších detailů. Nově dokončená replika je nyní vystavena právě v telleuském muzeu. Ukazuje mimo jiné, o jak obrovského plaza šlo. Na délku mohl měřit až deset metrů.
Deinosuchus schwimmeri byl jedním ze dvou druhů rodu Deinosuchus a jeho pozůstatky byly zatím nalezeny především na východním pobřeží Severní Ameriky. Jde o příbuzného dnešních aligátorů, který žil zhruba před 82 až 73 miliony let v období svrchní křídy.
Šlo o období, kdy se kontinenty začaly svým tvarem výrazněji podobat dnešnímu stavu, jejich umístění ale bylo odlišné. Hladiny oceánů byly velmi vysoké a podnebí se od toho dnešního také výrazně lišilo – hladina kyslíku byla sice jen o pár procentních bodů vyšší, ale klima připomínalo extrémně horké a vlhké tropy. Pravěký plaz žil pravděpodobně v bažinatých brakických vodách při pobřeží, kde také lovil. Pobřeží tehdy lemovaly porosty podobné mangrovům, ve vnitrozemí pak rostly například kapradiny či obří jehličnany vysoké až padesát metrů.
Právě toto období se považuje za dobu největšího evolučního rozkvětu dinosaurů, kteří patřili mezi oblíbenou potravu obřího plaza. Lovil zřejmě býložravé dinosaury, kteří se přicházeli napít k vodě, ale nepohrdnul ani rybami či mořskými želvami, kterým byl svými masivními čelistmi schopen rozdrtit krunýř.
Kromě úctyhodné délky deseti metrů fascinuje vědce také stavba čelistí tohoto predátora. Deinosuchus disponoval mohutným čenichem a v jeho tlamě se nacházely desítky masivních zubů ideálně uzpůsobených k drcení kostí a tvrdých krunýřů. Síla stisku jeho čelistí se u největších exemplářů odhaduje na 100 tisíc newtonů – to odpovídá zhruba deseti tunám. Například Tyrannosaurus rex dokázal stiskem vyvinout sílu zhruba 63 tisíc newtonů.
„Pochopení predátorských návyků dinosaurů nám pomáhá dešifrovat některé z nejlepších strategií přežití v přírodě. Studiem těchto starověkých vrcholných predátorů se v podstatě ohlížíme zpět v čase, abychom přesně viděli, jak se přizpůsobili životu a zvládali měnící se svět,“ uvedl pro deník Independent paleontolog David Schwimmer. Právě po něm byl před šesti lety za jeho přínos vědě tento druh plaza pojmenovaný.
Ostatně sám Schwimmer strávil více než 40 let hledáním a vykopáváním fosilních pozůstatků tohoto druhu. A právě díky jeho práci mohly nyní vědci sestavit detailní model obřího „zabijáka dinosaurů“.
