Měly se pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat další roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.
O zavření škol rozhodla vláda Andreje Babiše 10. března 2020. Trvalo do konce dubna téhož roku a zákaz osobní přítomnosti žáků se pak opakoval od 14. října a úplně skončil pro všechny až na jaře dalšího roku. Toto opatření patřilo k těm nejkontroverznějším, a to nejen v Česku, ale prakticky všude, kde se pro něj vlády rozhodly.
Sporné byly (a dodnes jsou) dopady, a to jak ty pozitivní, tak i ty negativní. Pomohlo zavření škol ve zpomalení šíření pandemie? Zabránilo tomu, aby mladí lidé, kteří viru odolávali většinou bez komplikací, nakazili seniory, u nichž byl virus před jeho mutací, očkováním a promořením populace opravdu nebezpečný? A stálo to za to, nebyly dopady na mladou generaci horší než počet zachráněných životů?
Věda nemá spolehlivé odpovědi na tyto otázky dodnes, v době pandemie vycházela z nejlepších dostupných dat, zkušeností a modelování:
Už tehdy ale někteří epidemiologové varovali, že data z prvních zemí, které k lockdownu škol přistoupily, neukazují významný prospěch tohoto kroku pro zpomalení pandemické vlny.
Pro zopakování: cílem těchto opatření nebylo, aby se lidé nikdy nenakazili, ale aby se neinfikovali všichni najednou, což by zahltilo nemocnice podobně, jako se to stalo na začátku pandemie v čínském Wu-chanu.
Nová data, nová studie
Za novým výzkumem stojí epidemiologové z australské Monashovy univerzity. Analyzovali údaje ze 74 zemí celého světa. Dospěli k tomu, ve většině studovaných zemí uzavření škol reálně snížilo dopady pandemie covidu, nicméně někde mělo i negativní dopad. Autoři přitom zdůrazňují, že dospět k těmto výsledkům bylo velmi komplikované, protože ve hře byla spousta proměnných.
Pracovali s reálnými daty, vždy ale současně vytvořili matematický model, který uvažoval s alternativním světem, kde pandemie probíhala ve všem stejně – s výjimkou uzavírání škol. Pandemie a její dopady se dají hodnotit spoustu parametrů, tady si vědci vybrali jen několik: počet nakažených, hospitalizací a úmrtí a také obsazenost nemocnic.
Nejvíc autory pochopitelně zajímala jejich rodná Austrálie. Tam mělo uzavření škol pravděpodobně pozitivní dopad, protože se snížil počet infekcí SARS-CoV-2, maximální počet hospitalizovaných i úmrtí. Stejně dopadla většina dalších zemi: uzavření škol bylo spojeno s příznivým vlivem na počet nakažených v 58 zemích (78 procent), na úmrtí v 65 státech (87 procent) a na maximální tlak na obsazenost nemocnic v 72 zemích (97 procent).
Uzavírání škol pomáhalo podle této studie zejména v Asii, Střední a Jižní Americe i Africe. V některých těchto státech vedly školní lockdowny ke snížení úmrtnosti až o čtyřicet procent. Naopak v USA a ve 25 z 35 evropských zemích byl odhadovaný dopad buď velice malý, jen do deseti procent, anebo dokonce negativní – i u záporných výsledků ale šlo jen u nízká čísla do deseti procent.
V Austrálii podle vědců uzavření škol snížilo počet úmrtí na covid-19 od roku 2020 do roku 2022 přibližně o čtvrtinu ve srovnání se scénářem, kdyby k jejich lockdownu nedošlo. „Odhadujeme, že uzavření škol významně snížilo zátěž způsobenou covidem ve většině zemí,“ konstatují autoři. „Ale v několika případech mohlo kumulativní úmrtnost zvýšit,“ dodávají jedním dechem. „Zatímco uzavření škol bylo v mnoha případech účinné, jejich celkový dopad se ale v jednotlivých prostředích značně lišil.“
Složitý problém
Podle vedoucího studie Romaina Ragonneta v Austrálii přinášelo zavírání škol prospěch vždy, pokud se jako prospěch chápe počet nemocných. „Uzavření škol snížilo kumulativní počet infekcí způsobených variantou delta, která byla výrazně virulentnější než ostatní varianty,“ řekl. „A to pravděpodobně vysvětluje pozorované snížení počtu hospitalizovaných a úmrtí na covid-19, zejména proto, že Austrálie v době výskytu varianty delta ještě nedosáhla významného pokrytí vakcínou,“ dodává vědec.
„Pokud je nám známo, naše studie je první, která hodnotí epidemiologický dopad uzavření škol v delším období, zahrnujícím výskyt více virových kmenů, zavedení očkovacích programů a rozvoj imunity populace, shrnuje její smysl,“ uvádějí autoři práce. To je podle nich velmi důležité, protože se očekávalo, že celková účinnost zásahu bude ovlivněna všemi těmito faktory. „Naše studie je navíc první, která poskytuje odhady účinků uzavření škol ve většině zemí a nabízí tak komplexní globální pohled,“ konstatuje Ragonnet.
„I v zemích, kde byl odhadnut pozitivní vliv zásahu na ukazatele onemocnění je pro plné pochopení dopadů uzavření škol na populaci nezbytné komplexní, multifaktoriální hodnocení. Naše studie představuje pouze jeden dílek skládačky,“ zdůrazňují složitost problému.
„Na otázku, jestli bylo uzavírání škol dobrým rozhodnutím, stále chybí jednoznačná odpověď,“ konstatuje studie. „Dokonce i v případě jedné země se mohou odhadované epidemiologické účinky lišit u různých ukazatelů, jak je vidět na příkladu Indonésie, kde uzavření škol zabránilo infekcím, ale současně zvýšilo úmrtnost na covid,“ uzavírají autoři.
