Vědci se vydali na cestu do prehistorie líbání. Má zřejmě evoluční původ — ČT24 — Česká televize

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

Na začátku každého výzkumu je definice problému. V tomto případě museli vědci říct, co je to podle nich vlastně polibek. Odrazili se od nudné definice – jde podle nich o „neagresivní kontakt úst na ústa bez přenosu potravy“. Po definování se pokoušeli rekonstruovat původ tohoto chování.

Autoři nové studie publikované v časopise Evolution and Human Behavior se soustředili jen na primáty, tedy opice, lidoopy a lidi. Zjistili, že líbání je prastará aktivita, který se vyvinula u předků lidoopů už před 21,5 až 16,9 milionu let. Díky tomu dodnes přetrvává u většiny přežívajících druhů lidoopů.

„Je to poprvé, co někdo použil široký evoluční pohled k prozkoumání líbání,“ uvedla Matilda Brindlová, evoluční bioložka z Oxfordské univerzity. „Naše zjištění přispívají k rostoucímu množství prací, které zdůrazňují pozoruhodnou rozmanitost sexuálního chování našich primátích příbuzných.“

Vědci měli k dispozici veškeré dostupné informace o líbání moderních druhů primátů. Líbání vzali jako evoluční „vlastnost“ a na základě toho provedli deset milionů počítačových simulací, ve kterých napodobili nejrůznější scénáře evoluce primátů, a odhadli tak pravděpodobnost líbání u různých předků člověka.

Vycházeli přitom z dat o chování, anatomii a mnoha dalších oblastech primatologie. Díky tomu dokázali – jak alespoň věří oni i recenzenti, kteří studii přijali – zpětně rekonstruovat chování dávno vymřelých zvířat.

Polibek s neandertálcem

Tato metoda odhalila, že velmi pravděpodobně se líbali například neandertálci. Kromě předchozích důkazů, že lidé a tito dávno vyhynulí příbuzní se křížili mezi sebou, výsledky silně naznačují, že se Homo sapiens a neandertálci také líbali.

Líbání může při pohledu z Evropy nebo USA vypadat jako univerzální chování, ve skutečnosti je ale Homo sapiens druhem, u něhož tato činnost univerzální ani zdaleka není. Tuto aktivitu provozuje jen menšina lidských kultur – podle autorů je zdokumentováno pouze v 46 procentech.

A právě proto je pro vědce tak zajímavé. Jde u člověka o kulturní vynález, anebo evoluční jev? A pokud člověk opravdu líbání zdědil po předcích, „zapomněly“ ho některé lidské kultury cíleně? Autoři studie netvrdí, že získali odpověď na tyto nesmírně složité otázky, ale věří, že našli cestu, kudy se při jejich studiu vydat.

Share.