
Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.
Měla to být válka, která definitivně zničí Rusko. Když roku 1812 napadl císař Napoleon Bonaparte Rusko, shromáždil k tomu obří armádu, jež čítala až šest set tisíc mužů. Dokázal sice dobýt Moskvu, ale neuměl dosáhnout jasného vítězství nad carskou armádou. Nezbylo mu tak nic jiného než zahájit ústup do Polska, a to přes dobu drsné ruské zimy.
Z organizovaného ústupu se stal úprk, z úprku masakr, z masakru nejhorší vojenská tragédie v dosavadních dějinách Francie. Z více než půl milionu vojáků se domů vrátilo jen asi sedmdesát tisíc. Bojeschopných bylo jen deset tisíc. Znamenalo to nejen konec Velké armády, ale také Napoleona. Vědci teď popsali, na co vlastně Francouzi a jejich spojenci vlastně umírali.
Těla
Historici i pamětníci popisovali velmi barvitě, jak vojáci při zimním ústupu umírali na chlad, zranění z bojů, hlad, ale i nemoci. Lékaři a důstojníci tehdy zaznamenali tyfus, průjem, úplavici, horečky, zápal plic a žloutenku.
Archeologové prozkoumali ostatky napoleonských vojáků ze zimního ležení u Vilniusu. Konkrétně se jim podařilo získat z jejich zubů DNA. A z toho dokázali zjistit, jakými patogeny muži ve vojsku trpěli.
Vzorky odebrali ze třinácti neporušených zubů stejného počtu vojáků, kteří přišli o život v prosinci 1812. Na tomto místě už dříve vědci našli a posléze exhumovali minimálně 3269 lidských těl, ale nebyly na nich nalezené žádné známky zranění z bojů.
Patogeny
Počáteční analýza identifikovala čtrnáct možných patogenů. Nejvíce jich pocházelo od bakterií Salmonella enterica a Borrelia recurrentis. Detailnější analýza ukázala, že u Salmonelly jde o podtyp, který je původcem paratyfové horečky.
To velmi dobře odpovídá historickým svědectvím, která popisují rozšířené průjmy. A navíc se zmiňují o tom, že se vyhladovělí a vyčerpaní vojáci ustupující od Moskvy po cestě do Vilniusu živili solenou řepou a solným nálevem – což je přesně způsob, jak se mohli výše jmenovanou bakterií nakazit.
K vysoké úmrtnosti podle vědců pravděpodobně přispěla extrémní únava, které vojáci čelili, ale také chlad a zejména vysoké množství překrývajících se infekcí, jimiž byli nakažení.
Prostudování těchto a dalších ostatků by podle archeologů mohlo ukázat, jak spolu všechny tyto choroby interagovaly, což by se mohlo hodit i pro současné studium nákaz, jež zasahují například nemocnice nebo chudé země.