Vědci nevylučují, že by se za 157 let, tedy v roce 2182, mohla Země srazit s asteroidem – kamenitým objektem zvaným Bennu. Mělo by to podle nich katastrofální následky. Srážka by na planetě vyvolala třeba vlnu zemětřesení a do atmosféry by vyvrhla až stovky milionů tun prachu, který by zásadně narušil globální klima a chemické složení atmosféry.
Objekt se k Zemi přiblíží každých šest let a v současnosti provádí své nejtěsnější přiblížení na vzdálenost zhruba 300 tisíc kilometrů. V budoucnu by se planetka mohla přiblížit ještě více a vědci udávají pravděpodobnost jedna ku 2700, že se srazí se Zemí v roce 2182. Je to sice extrémně málo, ale znamená to, že tato možnost není ani zdaleka vyloučená. Vědci proto zkoumají možné následky.
Z nového výzkumu, který je založen na počítačových simulacích dopadu planetky o průměru zhruba 500 metrů, jako je tomu v případě Bennu, vyplývá, že by to kromě okamžité devastace mohlo do atmosféry vyvrhnout 100 až 400 milionů tun prachu, což by na tři až čtyři roky narušilo klima, chemické složení atmosféry a globální fotosyntézu.
„Potemnění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu‘, která se vyznačuje omezeným svitem, chladnou teplotou a sníženými srážkami na povrchu,“ přiblížila postdoktorandka Lan Dai, která působí v centru pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji a která je vedoucí studie. Tu otiskl tento týden časopis Science Advances.
Následky by byly extrémní
V případě nejhoršího scénáře by podle vědců průměrná povrchová teplota na Zemi klesla o čtyři stupně Celsia, průměrných srážek by ubylo o patnáct procent, rostlinná fotosyntéza by se snížila o dvacet až třicet procent a ozonová vrstva, která Zemi chrání před škodlivým ultrafialovým zářením, by se ztenčila o dvaatřicet procent.
Dopad objektu o velikosti Bennu, což je planetka střední velikosti, by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Zanechal by po sobě obrovský kráter a vyvrhl obří množství skalní sutě, popsali vědci.
Velké množství aerosolů a plynů by se dostalo do horních vrstev atmosféry, což by mělo několikaleté následky na klima a ekosystémy, uvedla Lan Dai spolu s Axelem Timmermannem, který je expertem na fyziku klimatu a ředitelem ICCP. Nepříznivé klimatické podmínky by podle nich zabránily rostlinám v růstu na pevnině i v oceánech.