Lépe zachované mládě šavlozubé šelmy ještě paleontologové nenašli. Objev ze Sibiře jim umožnil, aby se o tomto druhu dozvěděli detaily, které doposud neznali a ani neměli šanci zjistit.
Před 28 tisíci lety byla Sibiř prostředí k životu velmi nevlídné. Teploty tam běžně klesaly pod třicet stupňů pod nulou, většina území byla pokrytá permafrostem a poslední doba ledová se ještě dlouho neměla k ústupu. Přesto tam žili lidé a podle novějších výzkumů jich nebylo úplně málo. Lovili velká zvířata, díky nimž dokázali zvládat i nehostinné podmínky. Sami se ale stávali kořistí jiných predátorů. Například šavlozubých tygrů.
O tomto složitém vztahu – lidé totiž sami také tygry zřejmě lovili – se ví jen málo, hlavně proto, jak málo se toho ví o těchto predátorech. Nový pohled by mohla přinést nová studie, která popsala mládě šavlozubého tygra nalezené právě v sibiřském permafrostu.
Mládě dýkozubce objevené na Sibiři
Kotě vědci objevili roku 2020, bylo dokonale mumifikované mrazem a suchem. Díky tomu se jeho tělo zachovalo v bezkonkurenčně nejlepším možném stavu: paleontologové tak mohli zkoumat jeho hlavu, ramena, hrudník a celou jednu končetinu. Výzkum trval čtyři roky, teď vědci zveřejnili výsledky.
Vytrvalý sibiřský lovec
Analýza ukázala, že z mnoha druhů šavlozubých šelem, které v té době na Zemi lovily, patřilo mládě mezi dýkozubce. Tento český název patří zvířeti známému pod odborným jménem Homotherium. Dospělí zástupci tohoto druhu měřili na výšku víc než metr a mohli vážit až 200 kilogramů; na pohled vynikali tím, že měli zadní část posazenou níž než přední. Dýkozubci tak připomínali spíše hyeny nebo medvědy, oproti nim ale měli štíhlou hlavu zakončenou dvěma ostrými tesáky, jež jim vyčnívaly z tlamy.
Homotherií bylo více druhů, vztah mezi nimi vědci také zatím stále úplně nechápou. Kotě identifikovali jako exemplář Homotherium latidens. Tento druh měl kratší dýkovité zuby, svou kořist zřejmě dokázal pronásledovat na značně velké vzdálenosti – a díky své štíhlé a pružné stavbě těla ji tak dokázal asi bez problémů uštvat.
Mládě mělo hnědou srst, to ale pro dospělé jedince nemuselo nutně platit.
Kam zmizeli dýkozubci
Tito predátoři žili téměř po celé planetě, ale nedokázali se zřejmě na změny adaptovat tak dobře jako jiné druhy. Nejdříve zmizeli z Afriky, pak ubývali v Asii a nakonec, před asi deseti tisíci roky, zmizeli i z Evropy. Důvody vyhynutí nejsou známé, ale zřejmě se jednalo o současný vliv více faktorů: změny klimatu spojené s koncem doby ledové a s tím spojený úbytek lovné zvěře, ale také konkurence jiných predátorů a mrchožroutů.
Spekuluje se i o vlivu lidí, kteří v té době začali díky zbraním vítězit i nad nejsilnějšími predátory a současně je připravovali o kořist.
