Vědci zjistili, že jarní houba baňka velkokališná, dříve považovaná za jeden druh, jich ve skutečnosti zahrnuje nejméně jedenáct. V minulosti vědci některé z nich popsali, avšak tehdy nevěděli, že se jedná o odlišné druhy baněk a považovali je za jeden a ten samý. Z nově objevených jsou dva pro vědu zcela nové.
Objev umožnila neutronová aktivační analýza, pomocí které experti sledovali obsah arzenu v různých vzorcích baněk. Studie, publikovaná v časopisu Mycological Progress, odhalila i výrazné rozdíly mezi evropskými a americkými zástupci.
Baňka velkokališná je nápadná houba rostoucí brzy zjara a v mnoha evropských zemích, včetně Česka, je vedená na červeném seznamu ohrožených druhů. Dříve byla považována za jedlou, ale následkem několika vážných otrav se její konzumace dnes nedoporučuje. Z předchozích výzkumů vyplynulo, že baňka akumuluje arzen v podobě kyseliny methylarsonové.
V nové studii vědci analyzovali vzorky baněk z Česka a ze Severní Ameriky. Výrazně nižší koncentrace arzenu v amerických vzorcích je přiměly k dalšímu zkoumání. Odhalili, že druh baňka velkokališná je složen z mnoha různých druhů.
„Bylo velkým překvapením zjistit, že baněk je mnohem více, než se dosud předpokládalo,“ uvedl vedoucí výzkumu Jan Borovička z Ústavu jaderné fyziky a Geologického ústavu Akademie věd. Dodal, že podobnost mezi nimi ztěžovala jejich rozlišení, a proto byly objeveny až nyní, přestože se baňka zkoumá přes 200 let.
Zatímco v Evropě se nacházejí dva druhy baněk, v Severní Americe jich bylo identifikováno nejméně sedm, přičemž dva z nich vědci popsali poprvé. Další objevené pak vědci nedokázali patřičně popsat, neboť neměli dostatek genetického materiálu.
Amatéři pomáhají
Klíčovou roli ve výzkumu hrála spolupráce s amatérskými mykology. Houbaři ze Spojených států pomohli opatřit vzorky ze Severní Ameriky a někteří z nich byli pozváni k popisu nových druhů, které nyní nesou jejich jména. „Ve Spojených státech se o houby zvedá zájem, což nám pomohlo získat potřebné vzorky. Další nové druhy čekají na popsání, ale k tomu potřebujeme ještě více materiálu,“ dodal Borovička.
Objev více druhů baněk v Evropě by mohl vysvětlit i dřívější nejasnosti ohledně jedovatosti těchto hub. Dříve se předpokládalo, že baňka obsahuje gyromitrin, jed známý z jiných druhů hub, jako je ucháč obecný. V 70. letech minulého století švýcarský chemik Tjakko Stijve přítomnost gyromitrinu v baňce nepotvrdil, analyzoval ale pouze jeden vzorek. Podle vědců proto není vyloučeno, že jedovatá je jen jedna z evropských baněk, podobně jako v případě ucháčů, z nichž některé druhy jsou jedlé a jiné jedovaté.
Na objevu se podíleli vědci z Ústavu jaderné fyziky, Geologického ústavu a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi a amatérskými mykology z Česka a Spojených států.