Po třech a půl letech rozsáhlé agrese na Ukrajině se odhalují obrysy toho, čeho může ruský vůdce Vladimir Putin dosáhnout. „Aby USA s Evropou zhatily jeho grandiózní cíle, musejí lépe pochopit konkrétní dlouhodobé slabiny ruské ekonomiky a začít je okamžitě využívat,“ tvrdí Alexandra Prokopenková, která před invazí pracovala pro ruskou centrální banku.
Záběry z největší továrny na výrobu tanků v Rusku Uralvagonzavod. | Video: Aktuálně.cz/youtube/LetniyKanal
Navzdory sankcím a izolaci se Rusku podařilo udržet svou válečnou mašinerii v chodu. „Ale tyto úspěchy nejsou tak působivé, jak se zdají,“ píše pro respektovaný magazín Foreign Affairs Prokopenková, která nyní pracuje jako výzkumnice v Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně.
Vojenská analytička Dara Massicotová poznamenala, že ruská obranně-průmyslová kapacita v roce 2024 z velké části stagnovala, s výjimkou výroby dronů. Většina vybavení, které nyní dodává na frontu, je renovovaná a často je horší než systémy NATO. „Korupce a neefektivita v tomto sektoru zůstávají. Možné okrajové úspěchy v efektivitě nemohou zajistit zdroje potřebné pro rychlé rozšíření sil,“ myslí si Prokopenková.
Upozorňuje na to, že ruské výdaje na obranu fungují jako ekonomika jednorázového zboží: továrny pracují naplno, pracovníci vydělávají a poptávka po vstupech prudce roste, ale výstup je navržen tak, aby téměř okamžitě zmizel. „Tanky, drony a granáty jsou vyráběny proto, aby byly zničeny na bojišti, a stát vyplácí doživotní penze zraněným vojákům a dávky pozůstalým rodinám padlých,“ dodává ruská výzkumnice.
Ruský obranný průmysl podle ní vypadá jako prošívaná deka sestavená z kousků látky. Existují státní giganti, jako je Rostec, oblastní dílny a garážové firmy. Tato decentralizce se ukázala být ve válce překvapivě účinná, protože malé dílny často dokážou pracovat rychleji a levněji než tradiční velcí dodavatelé. „Jakmile válka skončí, ruská vláda nebude schopna tyto firmy udržet v chodu,“ píše Foreign Affairs.
Pro Kreml bude snazší obnovit systém centralizovaných závodů, nafouknutých zakázek a zakořeněné korupce. „Kolaps těchto inovativních malých firem by mohl zpomalit tempo technologického rozvoje a implementace, protože budou přemoženy pomalými státními monopoly,“ předvídá Prokopenková.
Strukturální omezení ruského hospodářského růstu naznačují, že plánované oživení ruské armády bude pomalé, nerovnoměrné a nákladné, což podle ní dává jejím protivníkům příležitost bránit vojenskému posilování Ruska. „Pokud Západ zpřísní kontroly na komponenty, jako je optika, polovodiče a pokročilé obráběcí stroje, bude pokračovat v sankcích na vývoz ropy a finanční systém, může vyvinout ještě větší tlak na ruskou ekonomiku. Mohl by také ztížit Moskvě udržení toku dováženého spotřebního zboží (jako je elektronika, oblečení a domácí potřeby), které je základem životního stylu střední třídy,“ vypočítává Prokopenková.
Rusko by mohlo dále militarizovat svou ekonomiku převedením více civilních průmyslových odvětví na pokrytí válečných potřeb, výstavbou nových závodů, přilákáním více lidí do obranného průmyslu, výjimkami z branné povinnosti a rozšířením náborových kampaní. „Takové kroky by byly pro Putina politicky riskantní, protože by donutily běžné Rusy k obětem,“ píše Prokopenková
Vládce si zatím udržel souhlas veřejnosti se svými velkými vojenskými ambicemi tím, že zachová normálnost každodenního života. Úplná mobilizace by mohla způsobit, že by důsledky války pocítilo více lidí. „Z Putinova pohledu však potenciální zisk – podrobení Ukrajiny a rozklad NATO – může toto riziko ospravedlnit,“ píše Foreign Affairs.
Pokud jde o zmaření Putinových ambicí postavit se NATO, načasování je podle Prokopenkové vše. „Rusko může své ztráty nahradit během příštích dvou až tří let, ale úplné obnovení armády bude trvat mnohem déle. Paradoxem jeho válečné ekonomiky je, že je zároveň silná i křehká. Západ musí jednat rychle a využít své výhody, dokud je Rusko v takovýchto limitech. Místo aby čekal, až se Kreml znovu postaví na nohy,“ uzavírá analytička pro Foreign Affairs.
Krůček ke katastrofě. Putin spěje k bodu, ze kterého není návratu, míní ruský novinář. (Celý článek s videem zde)
Putinův vzkaz Evropanům z Valdaje: „Rusko chce zaútočit na NATO? Autosugesce je vážná věc.“ | Video: Reuters
