
Aktual.: 12.04.2025 17:10
Vladislav (Třebíčsko) – Ve Střížově, místní části Vladislavy na Třebíčsku, dnes dokončili výsadbu aleje věnovanou československým parašutistům vycvičeným za druhé světové války ve Velké Británii. Připomíná 86 mužů vyslaných na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, z nichž se 44 nedočkalo konce války. Další potkal tragický osud i mimo protektorát, připomněl dnes ve Střížově ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany Robert Speychal.
„Při příležitosti odhalení aleje parašutistů bych připomenul dvě skupiny, které sem k nám domů nedoletěly. Její příslušníci nebyli dodnes ani důstojně pohřbeni. Jednalo se o paraskupiny Iridium a Bronse,“ řekl Speychal. Skupiny byly sestřeleny v březnu 1943 nad Mnichovem. Ostatky uhořelých parašutistů pak nedůstojně pohřbili v Perlacherském lese. Česká republika podle Speychala několik let jednala s bavorskou stranou o přemístění ostatků. „Po intenzivních a nelehkých jednáních i s intervencí prezidenta republiky bych rád oznámil, že se všichni tam pohřbení parašutisté v brzké době dostanou domů,“ dodal Speychal.
Alej je počinem Spolku Veterans – Váleční veteráni České republiky, který na ní pracuje asi tři roky. Jeho snahu dnes ve Střížově ocenili nejen zástupci vojenských organizací, ale i rodných obcí parašutistů a členové jejich rodin včetně rodiny břeclavského rodáka a člena výsadku Wolfram Josefa Černoty (1916-2001). „Bohužel se vrátil do Česka. Udělali z něho dělníka a celý život jsme to měli na talíři. Moje matka byla jeho sestra, sice byla za Němců čtyři roky zavřená, ale bohužel za špatnou stranu, ne za Sovětský svaz, ale za Anglii,“ řekla ČTK Černotova neteř Kamilka Tesaříková.
Alej je dlouhá 700 metrů. Dnes vysazené stromy jsou věnované mužům, kteří byli na území protektorátu vysláni v letech 1944 a 1945. Patří sem i výsadek Carbon. Skupina prováděla protifašistické operace na jihovýchodní Moravě. Do protektorátu se dostala 12. dubna 1944. Jejími členy byli i František Bogataj, Jaroslav Šperl a Josef Vanc.
Alej a památník je podle Slámy jen jednou z částí záměru připomínat trvale československé hrdiny. V budoucnu alej doplní panely s informacemi a fotografiemi jednotlivých mužů i s údaji o patronech stromů, které jsou jim věnované. Těmi jsou rodné obce, města i jednotlivci, třeba Rostislav Němec z Třebíče. S Jaroslavem Kotáskem, na jehož lípu přispěl, příbuzný není. Svoji podporu ale bere jako projev úcty parašutistům. „Ti kluci neváhali, na nic se neptali a šli bojovat proti totalitě. To má samozřejmě velký přesah do současnosti,“ řekl ČTK Němec.
Alej časem doplní QR kódy, které zájemce propojí s webem s dalšími podrobnostmi o československých vojácích. „Budeme pokračovat dál, protože chceme, aby toto místo začaly navštěvovat školy, aby sem jezdily děti, aby se seznámily s lokálními hrdiny i hrdiny z dalších měst,“ dodal Sláma. Ale podle něj může sloužit i jako symbolické místo posledního odpočinku parašutistů, kteří se důstojného hrobu nedočkali.